Bóaz (síla)

Když se Noemi se svou nevěstou Rút vrátily z Moábu do kraje, odkud Noemi pocházela, hladomor, který ji přinutil utéct, už téměř pominul. Stále však čelily velké chudobě. Rút neměla jinou možnost než jít na pole, kde se sklízelo obilí, a využít jedno starobylé pravidlo – chudí lidé mohli posbírat klasy, které zůstaly po žencích.

V Rút 2,3 čteme, že Rút „přišla na pole a sbírala za ženci klasy. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi“. Byla to náhoda? Bóaz byl příbuzný jejího zesnulého manžela. Zpočátku to Rút nevěděla, ale Bóaz o ní už slyšel. Věděl, jak vzorně pečuje o svou tchyni. Věděl i to, že se rozhodla uctívat Noemina Boha. Bóaz si byl vědom toho, že podle pravidel, která v té době platila, byl jedním z těch, kdo si mohli Rút vzít. Ona si to však vůbec neuvědomovala, když se poprvé vydala na Bóazovo pole. Považovala to za obyčejnou náhodu, že našla místo, kde se k ní dělníci chovali ohleduplně.

Mnohé věci často považujeme za náhodu. Když se však později ohlédneme zpět, jasně vidíme, jak Bůh řídí náš život.

Pane, děkuji Ti, že můj život není řetězem náhod. Děkuji, že máš věci vždy pod kontrolou.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.