Kakao a čokoláda

•            OCHUCUJÍCÍ PŘÍSADY

Kakao má hořkou chuť. Příroda nám touto nepříjemnou chutí dává varovný signál – pozor, něco není v pořádku! A skutečně – hořká chuť je obvykle spojována se škodlivými alkaloidy. Aby se stala čokoláda pochutinou, jakou známe a máme rádi, je do ní zapotřebí přidat větší množství cukru. Kvůli odstranění nepříjemně zrnité konzistence se dále přidává nějaký tuk. Obvykle je to mléko, smetana nebo olej. Žluknutí tuků, které se projevuje při skladování za teploty 30 stupňů Celsia již po šesti až dvanácti týdnech, a nepříjemnou chuť, která tímto procesem vzniká a která naznačuje přítomnost škodlivých změn, ke kterým stárnutím tuků dochází, oddaluje a maskuje použití různých přísad. Další přísady zabraňují tuku a cukru srážet se na povrchu. Konzistenční činidla a jiné přísady pak zajišťují hladkost textury. Výsledkem je těžká a nezdravá potravina, jejíž konzumace v jakémkoliv množství brzdí trávení a způsobuje v trávicím systému proces kvašení.

•            PRIMÁRNÍ ZPRACOVÁNÍ

Většina kakaových bobů je produkována v zemích, kde je hygienická úroveň hluboko po úrovní civilizovaných zemí. Kakaové boby musí – pro vytvoření čokoládového aróma – tři až osm dní kvasit. K

fermentačnímu procesu, kterému napomáhají „divoké“ kvasnice a vlastní enzymy kakaových bobů, dochází obvykle na hromadě ve dvoře farmáře. Přes hromadu přecházejí lidé, hmyz, hlodavci a jiní živočichové si v ní dělají hnízda. Když kvašení vrcholí, dojde ke vzrůstu teploty, což podporuje růst baktérií a plísní. Může dojít ke vzniku velkého množství aflatoxinů – z plísní pocházejícího rakovinu způsobujícího činitele. Po ukončení kvašení jsou usušená semena převezena k výrobcům čokolády, kde jsou opražena a rozemleta na hustou čokoládovou tekutinu, přičemž dochází k dalšímu rozšíření bakteriální kontaminace.

Americký vládní úřad pro zdraví, výchovu a veřejný prospěch uvádí v seznamu přirozených a nevyhnutelných vad potravin, že na jeden šálek čokolády nebo čokoládové tekutiny (která se používá například při výrobě oblíbených čokoládových tyčinek) je povoleno maximálně 120 kousků hmyzích těl nebo dva chlupy hlodavce. Ve třech polévkových lžicích čokoládového prášku nesmí být obsaženo více než 75 kousků hmyzích těl. Mnozí lidé, kteří se domnívají, že mají alergii na čokoládu, mají tak ve skutečnosti alergii na zvířecí zbytky, které se v čokoládě nacházejí.

•            PŘIROZENÁ TOXICITA

Káva, černý čaj, kola, čokoláda a kakao obsahují metylxantiny, které jsou klasifikované jako buněčné jedy. Většina lidí si je vědoma, že užívání nápojů, které obsahují metylxantiny – kofein, theobromin či teofylin – má škodlivé fyzické a fyziologické účinky. Není však příliš dobře známou skutečností, že tyto škodlivé účinky mohou mít vážné, někdy i katastrofální důsledky, které se mohou týkat jakéhokoliv orgánu nebo tkáně lidského těla. Důvodem pro toto široce rozšířené poškození jsou chemické vlastnosti metylxanthinů, jejich schopnost měnit samotnou podstatu buněčné plazmy a koncentrovat se v buňkách po neznámo jak dlouhou dobu.

Okamžité účinky požití metylxantinů se dostavují krátce po požití potraviny, která je obsahuje, a trvají asi čtyři hodiny. Patří mezi ně zrychlený tep, nespavost, únava, chvění prstů, vysoko posazený hlas, poruchy rovnováhy. Někteří lidé zažívají nevysvětlitelný pocit strachu a úzkosti. Jiné symptomy se mohou projevit až po několika hodinách nebo dokonce dnech. Jsou to například poruchy spánku, bolení hlavy, neklid, bušení srdce, třesavka, vratkost, závratě, nadměrná vzrušivost, vznětlivost, úzkost a celkově nepříjemné pocity. Pokud je někdo zvyklý na pravidelný příjem kakaa nebo čokolády, může při jejich vynechání cítit ospalost, vznětlivost a nespokojenost. Metylxantiny způsobují poruchy žaludečního a trávicího traktu a většinu již vzniklých poruch zhoršují. Přirozená obranyschopnost organismu klesá. Metylxantiny mohou způsobovat deprese. Dávají se do souvislosti s poškozením chromozomů a deformacemi potomků. Jejich požívání zhoršuje mnohá již tak nepříjemná onemocnění – srdeční choroby, alergie, cukrovku, zadržování tekutin v těle.

Zdá se, že buňky v některých žlázových tkáních mohou pod vlivem požívání metylxantinů začít vytvářet cysty a vazivové nádory. K tomu dochází zejména v prsu, kde vzniká tzv. fibrocystové onemocnění. Jistá mladá lékařka v rozvinutém stádiu onemocnění touto chorobou konzumovala denně velké množství kávy, čaje, koly a čokolády (její celkový příjem metylxantinů činil asi 1300 mg denně). Když se dozvěděla o neblahém účinku metylxantinů, okamžitě vyloučila ze své stravy všechny potraviny, které je obsahují. Během jednoho měsíce začaly bulky v jejím prsu mizet, za dva měsíce byla zdráva. Po celou dobu léčení však musela bojovat proti abstinenčním příznakům – zejména usilovnému bolení hlavy, od kterého jí neulevovaly ani prášky proti bolení hlavy. Mnozí lékaři se domnívají, že účinky metylxantinů na mužskou prostatu jsou podobně neblahé.

Theobromin, který se nachází v čokoládě, způsobuje stimulaci centrální nervové soustavy, nespavost, místní nebo celkové svědění, depresi a úzkost. Taniny jsou činěny zodpovědnými za některé druhy rakoviny trávicího ústrojí. Všechny značky čokolády obsahují více taninu, než vypočítaná dvě zrna v jednom šálku čaje. Obsah kofeinu v šálku kakaa může dostoupit až 112 miligramů. Problémy dětí, které se pomočují, se prohlubují, pijí-li kakao. Kakao může zasahovat do vstřebávání vápníku. Čokoláda obsahuje 0.45 až 0.49 % kyseliny šťavelové. Kyselina šťavelová se slučuje s vápníkem na nerozpustnou sloučeninu, oxalát vápníku, který odchází z těla neabsorbován.

Při zvážení všech faktorů – přirozené chemické toxicity výchozí suroviny, způsobu sklizně a podmínek výroby a přísad, kterými je nutno výchozí surovinu „obohatit“, aby se stala poživatelnou, se zdá být záhadou, jak se čokoláda a kakao mohly stát tak oblíbenými potravinami, které jsou navíc považované za vhodnou a neškodnou složku dětského jídelníčku.

Materiály na této dvoustraně čerpají z článku „Carob versus Chocolate“ od americké lékařky A. M. Trashové, která se specializuje na prevenci a přírodní metody léčení.