Lilek snižuje cholesterol, čistí střeva
Čím víc zeleniny, tím líp. Papriky, rajčata, cibule. Čím větší kusy, tím líp. Je to rychlejší – a dobré! Tak dobré, že mi vždycky vadívalo, že to nemohu jíst rychleji, neboť se musím zdržovat s kostmi. A tak, když jsem jednou byla v jordánské restauraci, došla jsem k nápadu. Tam měli cosi, co mi silně připomínalo krmi mého strýčka. Jen to nemělo kosti. Při bližším ohledání jsem zjistila, že je to lilek na zelenině. Vida, a chutná to skoro jak ta ryba. A já se vždycky s lilkem krájela a vymýšlela, ono taky v prvních receptech, které k nám s prvními lilky dorazily, bývaly takové složitosti – jako že lilek oloupeme (uf!), nakrájíme, nasolíme, necháme vypotit, omyjeme, natřeme pastou – aby to mělo vůbec nějakou chuť, obalíme… Zkoušeli jste balit lilek? Ztráta času i nervů! A to ještě není všechno – na závěr lilek ještě máme osmažit…
Jenže lilek pije omastek jako divý, obalení opadává… Ne, tenhle recept mě tehdy nenadchl.
Dnes už u nás jednoznačně vítězí ten prostý recept: Vše (lilek místo ryby, rajčata, papriky, cibuli) nakrájíme na veliké kusy, dáme do vymazané zapékací misky, osolíme, přiklopíme, dáme do trouby, abychom to nemuseli hlídat, a když to začne vonět, odklopíme, zkontrolujeme a necháme dopéci. Jak prosté – a dobré! Díky, strýčku!
Z lilku si můžete připravit také arabskou specialitu baba ghanough. Klasický začátek: Lilek omyjete, odkrojíte kalich, pak už
jen vcelku upečete v troubě. Podlévat nemusíte, jen otočíte. Pak lilek rozkrojíte, vydlabete dužinu. Tu vložíte do mixéru, umixujete na kaši. Přidáte tahini, asi tak čtvrt šálku na šálek vydlabaného lilku. (Toto množství získáte tak ze tří menších lilků, což bohatě stačí na oběd pro čtyři osoby). Dále použijete utřený česnek – jeden až tři stroužky (záleží na chuti a taky na zachovalosti česneku – k jaru už nemá tu sílu), šťávu z citronu – přibližně tři lžíce – a lžičku bylinkové soli. Kdyby to bylo moc husté, můžeme přidat lžíci olivového oleje. Vznikne něco mezi kaší a omáčkou. Barva tedy nic moc, takže je vhodné pokrm dozdobit, třeba jemně nasekanou zelenou petrželkou, eventuelně kapkami kvalitního kečupu, ale pozor, ať z arabského jídla nevznikne italské J! Tuhle kaši můžeme jíst samotnou, s (arabským) chlebem, s cizrnou… Pokud zvolíte (dobře uvařenou) rýži natural, můžete ji posypat lehce opraženým lněným semínkem.
Možná máte rádi baba ghanough, ale neradi vymýváte mixér. Úplně nejpohodlnější úprava lilku je v tomto případě tato: Lilky (menší, asi tři) omyjeme a položíme do zapékací misky. Zakryjeme a necháme upéci do změknutí. Pak lilky i se slupkou nožem usekáme. Velikost kusů záleží na naší libosti a energii k sekání. (Když tam tu slupku ponecháme, ušetříme za inzerované kostky k regulaci trávení.) Přidáme utřený česnek, pilnější si ho utřou sami, ostatní použijí pastu. Ta je slaná, tak už jen opatrně dosolíme bylinkovou solí nebo sójovou omáčkou a přidáme usekaná sušená rajčata i s trochou oleje, v němž jsou naložena. Mažeme na chleba (pokud není nejčerstvější, občerstvíme ho – plátky položíme na varnou konvici a necháme napařit), zavřeme oči a labužnicky pomlaskáváme. Pomazánka připomíná houbovou smaženici. Můžeme ji ještě posypat sekanými bylinkami jako je např. řeřichová nať, ředkvičková nať. Když navrch dáte mladinký usekaný libeček, kromě vitaminů získáte i dojem, že jíte morek – vegetariánský morek jedna báseň!
Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.