Pomáhá kokosový tuk proti obezitě?
Ukázalo se, že když výzkumnici plnili žaludky potkanů purifikovanými mastnými kyselinami se středním řetězcem, což je jedna složka kokosového oleje, nakonec toho celkově zkonzumovali méně; nevíme ale, jestli tento poznatek má nějaký význam i pro lidi – dokud to u nich nevyzkoušíme.
Vědci porovnávali ve studii snídaně se stejným počtem kalorií v podobě mléčného tuku, kokosového tuku anebo loje (hovězího tuku). U zkoumaných osob se neprojevil žádný rozdíl ohledně pocitů sytosti anebo toho, kolik následně snědli při obědě. Odkud tedy pochází myšlenka, že kokosový tuk je v něčem odlišný?
Před šesti lety byly publikovány výsledky otevřené pilotní studie, během níž mělo 20 mužů a žen jíst denně 2 polévkové lžíce kokosového tuku. Po měsíci se u mužů ukázalo, že zeštíhleli v pase asi o 2 centimetry.
Otevřená studie znamená, že účastníci věděli, co jedí; neexistovala žádná kontrola placebem. Ve skutečnosti neexistovala vůbec žádná kontrolní skupina, takže nemůžeme vědět, jestli by se tyto účinky nedostavily i bez kokosového tuku. Ve výživových studiích je totiž dobře znám jeden účinek, kdy pouze to, že jste účastníkem takové studie a tedy pod dohledem, vede k tomu, že má člověk sklon snižovat svůj kalorický příjem – protože si je vědom toho, že se mu někdo dívá přes rameno a že jej budou vážit.
Teprve v roce 2015 byla vypracována kontrolovaná studie, která se zabývala konzumací kokosového tuku ve vztahu k obvodu pasu mužů i žen. Asi stovka mužů a žen dostávala po dobu tří měsíců asi polévkovou lžíci kokosového tuku denně. Po třech měsících zeštíhleli v porovnání s kontrolní skupinou v pase asi o 2 centimetry. Co ale dostávali účastníci z kontrolní skupiny? Nic. Placebo se nepodávalo, a tak vědci vlastně srovnávali intervenci něčím s nulovou intervencí.
V takovém případě se často projeví placebo efekt, a to bez ohledu na skutečnou účinnost léčby. Vědci navíc doporučili experimentální skupině, aby svoji dávku kokosového tuku užívali s ovocem. Pokud toto vedlo ke zvýšení konzumace ovoce, tak to mohlo samo o sobě přispět k zaznamenanému výsledku; spotřeba ovoce bývá totiž navzdory jeho obsahu cukru spojována s účinky proti obezitě.
Chceme-li zjistit, jestli má kokosový tuk skutečně nějaké zvláštní účinky, musíme lidem podávat lžíci kokosového tuku vs. lžíci nějakého jiného tuku či oleje. Teprve pak uvidíme, jestli se projeví nějaký rozdíl. Když toto v další studii proběhlo – 2 lžíce kokosového tuku oproti 2 lžícím sójového oleje denně – nebyly zjištěny významné rozdíly v obvodu pasu. Došlo však k tomu, že se ve skupině na kokosovém tuku významně zvýšila inzulínová rezistence, která je tím, co způsobuje cukrovku 2. typu. A to navzdory tomu, že bylo účastníkům doporučeno zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny a snížit obsah cukru a živočišného tuku. A také navzdory pohybovému programu, který zahrnoval doporučení věnovat čtyři dny v týdnu 50 minut chůzi.
Jediná další placebem kontrolovaná studie kokosového tuku ve vztahu k obvodu pasu byla publikována v roce 2017. Ani zde nebyly zaznamenány významné změny váhy ani obvodu v pase nebo přes boky. Nezměnilo se ani množství celkového tuku, břišního tuku či tuku na hýždích. Pokud tedy podle výsledků žádné dosavadní studie nepřináší kokosový tuk žádnou výhodu oproti placebu, jak mohou zastánci kokosového tuku tvrdit opak?
Propagátoři kokosového tuku rádi hovoří o výsledcích studií, jako byla například ta, která ukázala, že lidé žijící na tichomořských ostrovech, v jejichž jídelníčku je kokos stále ještě hodně zastoupen, bývají štíhlejší než ti, kteří se stravují moderněji s menším zastoupením produktů z kokosu. Zkuste ale hádat, jaký asi byl jídelníček těch „modernějších“? Moderní způsob stravování v této studii charakterizovala velká spotřeba klobás, vajíček a rafinovaných potravin. :-)
Ze serveru NutritionFacts.org