Těhotná vegetariánka

Organismus těhotné ženy prochází různorodými fyziologickými a anatomickými změnami. Jednou z nejdůležitějších změn je vývoj placenty, orgánu, ve kterém probíhá výměna plynů, živin a produktů metabolismu.

Fyziologické změny

Kromě toho dochází ke zvýšení objemu krve o 50 procent a o 25 procent se zvyšuje množství červených krvinek v krvi. Z toho důvodu mají všechny těhotné ženy, nejen vegetariánky, nižší koncentraci hemoglobinu ve srovnání s obdobím mimo těhotenství. Spotřeba kyslíku je v tomto období o cca 20 procent vyšší kvůli nutnosti dodání dostatečného množství kyslíku rozvíjejícímu se plodu. Dochází ke zpomalení peristaltiky střev, což umožňuje absorpci většího množství živin. Zpomalení peristaltiky střev je často příčinou zácpy, zejména v případě nedostatečného příjmu vlákniny a vody. Příjem vlákniny u vegetariánů je obvykle vyšší a někdy značně vyšší než u nevegetariánů, což snižuje komplikace způsobené zácpou.

Účelem fyziologických změn probíhajících u těhotné ženy je dodání kyslíku a živin plodu a odvádění produktů metabolismu. Veškeré tyto procesy jsou nezbytné pro správný vývoj plodu. Tím hlavním úkolem je dodání dostatečného množství kalorií a mikroelementů. Přestože zhruba 90 procent růstu plodu probíhá v druhé polovině těhotenství, dodání veškerých nezbytných organických živin během prvních dnů či týdnů těhotenství je stejné důležité, někdy dokonce ještě důležitější ve srovnání s druhou polovinou těhotenství. Je tomu tak proto, že vitální orgány člověka jsou formovány již v prvních dnech a týdnech po početí.

Nedostatek živin v první či v druhé polovině těhotenství může způsobit závažné problémy jak u novorozeněte, tak u matky. Jedním z nejčastějších příkladů komplikací způsobených nedostatečným přísunem kalorií a železa je nízká porodní váha. Váha novorozence při porodu je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících zdravotní problémy v dětství a dospělosti.

Jak nejlépe přibírat?

Jedním z nejlepších ukazatelů správného vývoje těhotenství je nárůst tělesné hmotnosti budoucí matky. Těhotenství je rozdělené do tří stejných období zvaných trimestry. Nárůst tělesné váhy těhotné ženy během prvních tří měsíců je nepatrný a nepřekračuje více než 2,5 kg. Ve druhém a třetím trimestru by měl nárůst tělesné hmotnosti činit cca 0,5 kg za týden.

Celkový nárůst tělesné hmotnosti v období těhotenství souvisí s hmotností před těhotenstvím. Ženy s normálním indexem tělesné hmotnosti BMI (mezi 18,5 a 25) by měly přibrat mezi 11,5 a 16 kg. V případě žen s podváhou (index nižší než 18,5) by měl nárůst váhy činit od 12,5 do 18 kg a v případě žen s nadváhou (index mezi 25 a 29,9) od 7 do 11,5 kg. Obézním ženám (index rovný nebo větší než 30) by měl stačit nárůst pouze 5 až 9 kg.

Co raději nejíst

Většina lidí, včetně mnoha lékařů, je při setkání s těhotnou vegetariánkou nebo vegetariánkou, která plánuje otěhotnět, zděšená. Je ale potřeba zdůraznit, že i ženám, které mají běžnou stravu, se doporučuje opatrnost při konzumaci některých druhů masa a výrobků živočišného původu.

Uvedu příklad. Přestože je obecně doporučováno, aby těhotné ženy jedly ryby a mořské plody kvůli rybímu oleji, který je v nich obsažen, doporučuje se, aby tyto produkty nebyly konzumovány častěji než dvakrát týdně v množství nepřekračujícím cca 350 g. Některé druhy ryb by se v období těhotenství neměly jíst vůbec vzhledem k vysokému obsahu těžkých kovů, které mohou způsobit nevratná poškození dítěte.

Mořské plody mohou obsahovat mikroorganismy, jako je virus Norwalk, známý také jako virus Noro. Podobně měkké sýry jako Brie nejsou v období těhotenství doporučovány vzhledem k riziku nákazy tyčinkovitou bakterií listérie. Také některé uzeniny, například hot-dogy, s sebou nesou riziko nákazy listeriózou. Těhotné ženy by neměly jíst maso, které bylo uchováváno v lednici, vzhledem k tomu, že tyčinky listérie žijí a bezproblémově se rozmnožují také za nízké teploty.

Maso bývá často nakažené bakteriemi E-coli, vajíčka salmonelou. Z toho důvodu by těhotné ženy radši neměly jíst vůbec maso ani vajíčka nebo by je měly konzumovat ihned po uvaření či usmažení, když jsou ještě horké, aby snížily riziko bakteriální nákazy. Kromě toho maso obsahuje stopové množství hormonů, které jsou zvířatům dodávány za účelem stimulace růstu nebo preventivně či při léčbě onemocnění. Tyto hormony mohou proniknout do krve a být plodem vstřebány.

Místo toho, aby lékaři doporučovali gravidním ženám ukončení vegetariánské diety, měli by je spíše naučit, jak dodržovat vegetariánskou dietou a zároveň se vyhnout jakýmkoli nedostatkům živin.

Živinám jako jsou železo, vápník, zinek, a také tomu, co jíst, abychom zvýšili příjem a vstřebatelnost těchto látek, se budu věnovat jinde. Zde se soustředím pouze na pár dalších živin významných pro těhotné ženy a vývoj dětí.

Kyselina listová a vláknina

Jednou z nejdůležitějších živin je v období těhotenství folacin, známý také jako kyselina listová, který je mj. nezbytný pro syntézu DNA potřebnou pro vytvoření nových buněk plodu. Nedostatek tohoto vitamínu může způsobit vznik defektů neurální trubice, vrozených komplikací, které mohou vést k vážné doživotní invaliditě nebo dokonce smrti, která obvykle nastává brzy po narození dítěte.

Dostatečné množství konzumované kyseliny listové je nezbytné již od prvních dnů života plodu. Defekty neurální trubice vznikají při nedostatku kyseliny listové ve čtvrtém týdnu těhotenství. Pokud je konzumace kyseliny listové v tomto období nedostatečná, může dojít k nevratné deformaci míchy, mozku a jiných částí těla.

Folacin je rozšířený v mnoha rostlinných produktech, jako jsou fazole, čočka, cizrna, ovoce a zelenina. Vegetariáni a vegani by proto neměli mít problémy s dodáním doporučovaného množství tohoto vitamínu za předpokladu, že jedí různorodou stravu. Výsledky každé zveřejněné studie týkající se konzumace tohoto vitamínu prokázaly, že vegetariáni přijímají větší množství této látky ve srovnání s těmi, jejichž strava obsahuje maso.

Ve Spojených státech je doporučováno, aby všechny ženy v reprodukčním věku (ty, které mohou otěhotnět) konzumovaly 400 µg DFE (ekvivalent folacinu) v podobě multivitamínu. Těhotným ženám je doporučováno 600 µg DFE. Kromě toho většina – pokud ne všechny – prenatálních doplňků stravy obsahuje 800 µg DFE. I přes vyšší příjem tohoto vitamínu přirozenou cestou by proto jak vegetariánky, tak nevegetariánky měly dodržovat toto důležité doporučení.

Organismus potřebuje vlákninu mimo jiné pro předcházení zácpě. Těhotné ženy velmi často trpí tímto problémem vzhledem k výše uvedeným fyziologickým změnám. Maso a výrobky živočišného původu neobsahují žádnou vlákninu. Vláknina se nachází pouze v rostlinných produktech, zejména ve fazolích, ořeších a celozrnných obilovinách. Podobně jako v případě folacinu bylo prakticky ve všech dostupných výzkumech potvrzeno, že vegetariáni ve stravě přijímají vyšší množství vlákniny ve srovnání s osobami, které jedí maso.

Z knihy Romana Pawlaka Na obranu vegetariánství. K vydání připravují Prameny zdraví.