Vyplatí se stát se vegetariánem?

Kdysi se na vegetariány hledělo jako na nebezpečné fanatiky. Po nástupu komunismu v roce 1948 bylo v Praze – až na jedinou výjimku – postupně zavřeno všech šest vegetariánských jídelen. Doba se však mění. Dnes je vegetariánství celosvětově považováno za zdravější a ekologičtější životní styl.

Sedm z deseti obyvatel České republiky zemře předčasně na jedno z následujících tří onemocnění: srdeční infarkt, mrtvice, rakovina. V roce 1988 MUDr. C. Everett Koop, ministr zdravotnictví USA, vydal knihu Výživa a zdraví. Jde o souhrn poznatků, který vychází z několika set epidemiologických studií a v němž dokládá, že způsob stravování běžný v rozvinutých zemích je hlavní příčinou civilizačních onemocnění. Hlavními viníky jsou přitom nasycené tuky a cholesterol konzumované v nadměrném množství. Kniha upozorňuje na to, že největším zdrojem nasycených tuků a jediným zdrojem cholesterolu jsou především potraviny živočišného původu, které jsou konzumovány namísto potravin bohatých na komplexní sacharidy jako jsou obiloviny, ovoce či zelenina.

Riziko ischemické choroby srdeční u muže, jehož strava zahrnuje maso, vejce a mléčné výrobky je v průměru 50procentní. Pokud by tento muž přestal jíst maso, riziko klesne na 15 procent. U vegetariána, který nekonzumuje maso, vejce ani mléčné výrobky, ovšem hodnota klesá na pouhá 4 procenta.

V jednom úvodníku prestižního amerického časopisu Journal of the American Medical Association autor konstatuje, že při vegetariánském způsobu stravování lze předejít 90 procentům případů mrtvice a z 97 procent také srdečnímu infarktu.

A prevencí to zdaleka nekončí. Dr. Dean Ornish publikoval studie, které dokazují, že díky nízkotučné vegetariánské stravě lze zvrátit průběh srdečního postižení dokonce i u pacientů, kterým byla navržena operace bypass.

Riziko onemocnění rakovinou prostaty, prsu a tlustého střeva je u lidí, kteří denně konzumují maso, vejce a mléčné výrobky, tři- až čtyřikrát vyšší než u těch, kdo je konzumují zřídka nebo vůbec. V přímém rozporu s populárním názorem na způsob stravování a osteoporózu, ženy-vegetariánky mají silnější kosti, riziko zlomenin je u nich nižší a stárnutím ztrácejí méně kostní hmoty.

Studie mezi takovými populacemi vegetariánů, jako jsou např. Hunzové, kteří se ve zdraví dožívají vysokého věku, jsou v příkrém kontrastu k průzkumům prováděným mezi aljašskými Eskymáky, kteří při svém způsobu stravování – jedí především to, co vyloví z moře – trpí mnoha nemocemi a umírají mladí.

Dr. Hans Diehl, M.P.H., zakladatel programu CHIP, odborník na zdravou výživu a životosprávu.