Zdokonalení středomořské stravy
I kdyby člověk jedl vegetariánskou středomořskou stravu, tedy její zcela rostlinnou verzi, stále existuje řada problematických stránek, o kterých se mluví jen zřídka. Například mnoho bílého pečiva, bílých těstovin, nedostatek celozrnných obilovin a konzumace alkoholu mohou být problémem. Kalorická hustota je kvůli hojnému používáni olivového oleje příliš vysoká. Soli je v této stravě taktéž nadbytek. Pojďme se na to postupně podívat.
V tomto rozboru vlivů středomořské stravy na zdraví se ukázala nejdůležitější složkou hojná konzumace rostlinných potravin. Naopak hojná konzumace cereálních výrobků, tedy obilovin, neprokázala užitek. Může to být tím, že lidé stravující se středomořsky jedí především rafinované obiloviny, například bílé pečivo. Tradiční středomořská strava přitom byla typická konzumací nezpracovaných, tedy celozrnných obilovin. Zatímco celozrnné obiloviny jsou spojeny s nižším rizikem cukrovky, srdečního onemocnění a rakoviny, rafinované obiloviny mohou zvýšit riziko cukrovky, obezity, srdečních onemocnění a dalších chronických onemocnění. Například ve studii PREDIMED lidé, kteří jedli místo celozrnného pečiva pečivo bílé, znatelně přibrali na váze. Alkohol také může představovat problém. Vzhledem k upřednostňování rostlinných potravin je dodržování středomořské stravy spojeno s nižším rizikem rakoviny, ale ne s nižším rizikem rakoviny prsu. Když jíte všechnu tu zeleninu, oříšky, semínka luštěniny a máte nízký příjem nasyceného tuku, tak byste očekávali, že budete mít nižší riziko rakoviny prsu. Jenže alkohol je známým rizikovým faktorem rakoviny prsu, dokonce i při mírné konzumaci. Když však vytvoříte speciální upravenou verzi skóre středomořské stravy, které vylučuje alkohol, zdá se, že tato strava pak skutečně snižuje riziko rakoviny prsu.
Úžasné fytoživiny přítomné v červených hroznech dokáží zlepšit funkci tepen, takže když pijete nealkoholické červené víno, tedy červené víno s odstraněným alkoholem, výrazně se vám zlepší funkce endotelu, schopnost našich tepen se přirozeně uvolňovat a roztahovat. Zvýšíte tak průtok krve. Pokud však pijete červené víno s alkoholem, příznivý účinek se vyruší. Alkohol potlačuje příznivé účinky fytoživin z hroznového vína. Lepší je tedy jíst hroznové víno jako ovoce. Stejné je to u oliv, obsahují antioxidanty, které mohou pomoci s funkcí endotelu, jenže při konzumaci v podobě olivového oleje, dokonce i toho extra panenského, mohou fungování tepen naopak poškozovat. Takže přestože je bílé pečivo namáčené v olivovém oleji jedním ze symbolů středomořské stravy, můžeme ji modernizovat tím, že odstraníme oleje a rafinované obiloviny.
Další důležitá, ale často ignorovaná otázka v moderní středomořské stravě je příjem sodíku. Navzdory důkazům spojujícím sůl s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním a mrtvicemi příjem soli v USA stoupá. Nyní jsme asi na 7-10 gramech denně. Většina soli pochází ze zpracovaných potravin. Kdybychom příjem soli dokázali snížit alespoň o 3 gramy, což je asi tisíc miligramů sodíku, polovina čajové lžičky jedlé soli, každý rok bychom mohli zachránit desítky tisíc lidí před infarktem, zabránit desítkám tisíc mrtvic a desítkám tisíc úmrtí.
Častou mylnou představou je, že jen určité skupiny lidí by měly snížit příjem soli a že pro drtivou většinu obyvatelstva není snížení nutné. Ve skutečnosti je opak pravdou. Nicméně i přesto se můžeme ze středomořské stravy hodně přiučit. Nejdůležitějším znakem středomořské stravy je množství rostlinných potravin. A pak je tady ještě jedna věc, která bývá často opomíjena. Žádné hlavní středomořské jídlo není úplné bez velké porce listové zeleniny. Listová zeleniny je klíčovou součástí nejen středomořského jídelníčku, ale každého dobrého jídelníčku.
Ze stránek dr. Michaela Gregera NutritionFacts.org