Živočišné bílkoviny potřebuje jen kojenec
Toto množství je obsažené v 1 gramu bílkovin z mateřského mléka příslušného živočišného druhu. Pokud by ale k dispozici byl pouze 1 gram bílkovin rostlinných, tak by tam to potřebné množství aminokyselin nebylo, bylo by zapotřebí 2 či 3 gramů bílkovin rostlinných. Pro kojence všech druhů savců, a tedy i pro dítě, jsou bílkoviny z mateřského mléka hodnotnější než bílkoviny rostlinné. V tomto případě skutečně objektivní předností bílkoviny mateřského mléka je právě to, že je tam více nepostradatelných aminokyselin.
To vysoké množství nepostradatelných aminokyselin je i v ostatních živočišných bílkovinách, tedy v mase a v mléce, a z rostlinných bílkovin v podstatě pouze v sóji. Pro rychle rostoucí živočichy jsou tedy tyto bílkoviny skutečně objektivně hodnotnější než bílkoviny rostlinné a pokud bychom je chtěli nahradit rostlinnými bílkovinami, pak bychom museli za jeden gram živočišných bílkovin, resp. sóji, dát 2-3 gramy bílkovin rostlinných.
Připomínám, že mateřské mléko je pro kojence neporovnatelně hodnotnější než jakákoliv jiná strava. Jde o úzký citový a tělesný vztah matky a dítěte, jehož hodnotu nelze dost ocenit. Mateřské mléko kromě toho má nesčetně látek, které specificky přispívají ke zdraví kojence. To v žádné umělé náhražce není. Pokud ovšem z nutnosti mateřské mléko nahrazujeme, tak kojenci nemůžeme dát více bílkovin, resp. můžeme to udělat a dělá se to, ale kojence tím poškozujeme, neboť jeho ledviny jsou nezralé a větší množství bílkovin může tyto ledviny poškodit anebo nadbytek tím vytvářených dusíkatých látek se může v organismu hromadit a poškozovat jej.
Kojenec v období mezi desátým a stým dnem života v průměru zdvojnásobí svou tělesnou váhu. V tomto období přibližně polovinu všech bílkovin z mateřského mléka použije na novotvorbu svých tkání, čili uloží je do svého těla. Velká část požitých bílkovin tedy slouží k tvorbě nových tělesných tkání, a proto v požívané bílkovině musí být vysoký podíl nepostradatelných aminokyselin.
Tak rychlé tempo růstu již ovšem nikdy poté v lidském životě nenastává. Pouze kojenec potřebuje mít v bílkovinách tak vysoký podíl nepostradatelných aminokyselin jako je v živočišných bílkovinách nebo v sóji. Podíl bílkovin v mateřském mléce je však přitom nízký – bílkoviny se podílí na celkové energii jen 6-7 %. (Pro porovnání – v obilovinách je podíl bílkovin dvakrát vyšší.) V průběhu kojení podíl bílkovin postupně klesá na 5 %. Od věku dvou let výše je již podíl požitých bílkovin, který se trvale ukládá v těle dítěte, poměrně malý. Nejpozději tedy od dvou let věku již dítě nepotřebuje mít ve stravě živočišné bílkoviny.
Jistě cítíme, že by bylo absurdní předpokládat, že dospělý nutně potřebuje ve stravě vyšší podíl bílkovin než kojenec.
Tomáš Husák, z knihy Stop nemocem. Vydalo nakladatelství Pragma.