Je výhodné konzumovat oleje, které obsahují hodně polynesaturovaných tuků?

Jenže nové poznatky získané v posledních třiceti letech vedou k závěru, že lze velmi těžko rozhodnout, zda pro prevenci nemocí srdce a cév jsou vhodnější tuky polynesaturované nebo mononesaturované. Podle četných šetření u lidí i u pokusných zvířat polynesaturované tuky skutečně více snižují hladinu cholesterolu v krvi než tuky mononesaturované. Jenže při požívání polynesaturovaných tuků je v krvi vyšší poměr LDL/HDL. (LDL, to jsou low density lipoproteins, čili lipoproteiny nízké hustoty a HDL, to jsou high density lipoproteins, čili lipoproteiny vysoké hustoty.)

Zjednodušeně řečeno, LDL se považuje za tu složku, která nejvíce přispívá ke skleróze cév, HDL se považuje za složku ochrannou. Při požívání mononesaturovaných tuků je vyšší poměr HDL/LDL, což působí ochranně, při požívání polynesaturovaných tuků je tento poměr horší, ale celková hladina cholesterolu je nižší. Je těžké rozhodnout, který z těchto dvou efektů převažuje a tedy je těžké říci, zda pro ochranu před sklerózou cév jsou lepší mononesaturované či polynesaturované tuky.

Existuje ovšem důvod, proč se domnívat, že mononesaturované tuky jsou zdravotně vhodnější. V lipoproteinech obsažené polynesaturované tuky obsahují dvě či více dvojných vazeb. Tyto dvojné vazby jsou velmi reaktivní, mohou být oxidovány. Tím se zahajuje sled nežádoucích chemických reakcí a v konečném důsledku to může být jedna z hlavních příčin poškození stěny cévy.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu