Bildad (Bel miluje)

Bildad, Elífaz a Sófar přišli za Jóbem, aby ho potěšili v jeho utrpení. Po delším mlčení se všichni tři (a později i mladší Elíhu) snažili přijít na to, proč se Jób stal obětí neštěstí. Bildad většinou opakuje argumenty Elífaze, který promluvil jako první. Říká: Bůh netrestá svévolně. Když se dějí tak hrozné věci jako v Jóbově případě, dotyčný člověk se musel dopustit velmi vážných hříchů. Bildad jde v argumentaci ještě trochu dál: To, že byly usmrceny i Jóbovy děti, musí znamenat, že i ony se dopustily velkých hříchů. „Což Bůh křiví právo, Všemocný snad překrucuje spravedlnost? Jestliže tví synové se proti němu prohřešili, vydal je v moc jejich nevěrnosti“ (Jb 8,3.4).

Podobně jako mnoho lidí před ním a po něm, i Bildad hledal řešení problému utrpení. I on se snažil najít odpověď na otázku, kterou položil rabín Harold Kushner ve své slavné knize. Když se zlé věci stávají dobrým lidem: Proč musí někteří lidé tolik trpět? Bildad na tuto otázku nedal správnou odpověď. A nedá ji nikdo z lidí. Zlo totiž není jen problém, je to především záhada. Přijde čas, kdy nám bude toto tajemství odhaleno. Do té doby se však Bildad, Jób i my všichni musíme držet své víry v Boha. On jediný zná odpověď, a až přijde ten správný čas, řekne nám ji.

Pomoz mi vždy věřit, že jsi Bohem lásky, a to i tehdy, když jsme konfrontováni se ztrátou a utrpením.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.