Dorkas (srnka; označovaná také jako Tabita)

V nepříliš vzdálené minulosti měly všechny adventistické sbory oddělení pojmenované Tabita. Víceméně se očekávalo, že jeho členkami budou ženy. Scházely se, aby spolu šily a pletly. Často pracovaly pro „Tabitu“ i doma. Věci, které vyrobily, putovaly prostřednictvím diakonů do sociálně slabých rodin. Později se tyto výrobky prodávaly v bazarech nebo jen tak na ulici, přičemž výtěžek byl věnován na nějakou charitativní akci.

Dnes už oddělení Tabita existuje málokde. Proto jméno Dorkas (Tabita) není pro běžného člena církve tak známé jako v minulosti. Je to škoda, protože příběh této ženy z Joppy nás může inspirovat i dnes. Když Dorkas zemřela, lidé vzpomínali na dobré skutky, které vykonala. Poté, co se díky Petrovi zázračně vrátila do života, mohla potřebným pomáhat dál.

I když tradiční aktivity oddělení Tabita se už téměř nikde nepraktikují, myšlenka, že ženy (i muži) mají dělat, co jen mohou, aby zmírnily utrpení těch nejslabších v naší společnosti, musí zůstat živá. Dorkas pochopila, že je to důležitý aspekt toho, co znamená být Ježíšovým následovníkem.

Pane, děkujeme Ti za inspiraci, kterou je pro nás Dorkas.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.