Félix

Místodržitel Félix znal židovské náboženství mnohem lépe, než se mnozí mohli domnívat. Nechtěl nespravedlivě odsoudit římského občana. Ve své obhajobě Pavel zdůraznil požadavky Božího zákona a Ježíše představil jako Božího Syna a Vykupitele světa. Ve Félixovi se probudil hlas svědomí, který stále sílil. Pocítil, že Pavlova slova jsou pravdivá. Ještě nikdy si tak jasně neuvědomil pravdu. Ale místo toho, aby jej to vedlo k pokání, chtěl se těchto nepříjemných myšlenek co nejdříve zbavit. Svou rozmluvu s Pavlem znenadání ukončil slovy: „Pro dnešek můžeš jít, až budu mít čas, dám si tě zase zavolat.“

Jak velký je rozdíl mezi chováním místodržitele Félixe a žalářníka ve Filipech! Boží služebníci byli tehdy v poutech přivedeni před žalářníka stejně jako nyní Pavel před Félixe. Vydali svědectví o tom, že je posilňuje Boží moc; radovali se, přestože trpěli a byli tupeni; nebáli se, když neočekávaně nastalo zemětřesení; byli ochotni odpouštět stejně jako Kristus. To vše oslovilo žalářníkovo srdce. Félix se také třásl, ale svých hříchů nelitoval. Žalářník radostně otevřel své nitro Božímu Duchu; Félix poslal Božího posla pryč. První z nich se stal Božím dítětem a nebeským dědicem; druhý si zvolil úděl všech, kdo páchají nepravosti.

Nebeský Otče, prosím, smiluj se nad námi a pomoz nám rozhodnout se správně, když nás bude Tvůj Duch usvědčovat z hříchu.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.