Utiš se

Je to jeden z Ježíšových zázraků, který ukazuje, že má moc i nad přírodními živly. Tato Ježíšova moc, projevující se právě v souvislosti s bouří, jistě není čtenářům Bible neznámá. Co ale vzbuzuje údiv, je kontrast mezi obsahem veršů třicet sedm a třicet devět. Velká bouře, vichřice, nebezpečné vlny valící se na loď…, a ustal vítr a bylo velké ticho.

Kolikrát se stalo, že jsme v životě v nějaké formě prožívali situaci popsanou v třicátém sedmém verši. Ať už šlo o objektivní událost, nebo subjektivní pocit, na člověka to působí. Životní bouře, vichřice ve vztazích, vlny neklidného svědomí nebo vnějšího tlaku. To jsou situace, které vyvolají strach, napětí, možná bezradnost, až beznaděj. A co s tím? Jestliže plujeme v životě na stejné lodi s Ježíšem, potom můžeme prožít i onen protipól této situace. Bouře a vítr ustoupí a nastává veliké ticho. Může spočívat v tom, že Bůh bouři života utiší, ale může spočívat i v tom, že nás vyzbrojí, abychom bouři dokázali snášet. Jak vyjadřuje úsměvný dialog: „Jak se máš?“ — „Špatně, ale dobře to snáším.“ Ježíš je schopen nás vyzbrojit, abychom i v neklidných časech neztratili naději a jistotu, že jsme v jeho rukou.

Učedníci se divili, proč Ježíš nezasahuje. Ježíš se naopak diví, proč jsou tak ustrašení. A dodává: Což nemáte víru? Ano, Pane. Máme a děkujeme, že není bezpředmětná, ale opírající se o Tvá zaslíbení. Díky, Pane, za to.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.