Budu s vámi pít…

Už jsme si připomněli, že celá pasáž hovořící o ustanovení Večeře Páně je povzbuzením. Tuto památku si připomínáme každého čtvrt roku. Všichni víme, že jde o památku Večeře Páně. Ale slovo památka nás směřuje do minulosti. A to je dobře, protože je potřebné si stále znovu uvědomovat, co pro nás Pán udělal. Připomínat si jeho oběť, připomínat si nabídku jeho odpuštění hříchů, jeho nabídnutou ruku k přátelství s námi. Ale pohledem zpět biblické verše o ustanovení Večeře Páně nekončí. Naopak končí pohledem do budoucna.

Ježíšovou smrtí nic nekončí. Bezprostředně následuje pozvání k budoucnosti a zaslíbení nebeského království. A to je radostný výhled do budoucnosti. Ježíš totiž říká, že bude s námi pít kalich nový v království svého Otce. Až když si to připomeneme a uvědomíme, teprve potom je povzbuzení ucelené. Co by nám bylo platné dívat se do minulosti bez perspektivní a nadějné budoucnosti? Proto tento pohled Ježíš přidává. Večeře Páně je připomenutím minulých událostí, ale také zaslíbením do budoucnosti. A my znovu máme za co Bohu děkovat.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.