Kmín proti rakovině
Kmín (Cuminum cyminum) původně pochází z regionu na východ od Středozemního moře, zejména z Egypta, Íránu a Turecka. Díky svým aromatickým a chuťovým vlastnostem se stal populárním i na Středním Východě, v marocké a indické kuchyni.
Starověcí Egypťané sypali semínky kmínu chléb a pečivo, kmín běžně používali také Řekové a Římané. Bývalo zcela běžné, že na jídelním stole se nacházela nádobka s mletým kmínem.
Během středověku však kmín ztratil většinu své popularity po větší části Evropy. Jedinou výjimkou zůstalo Španělsko.
Dnes se kmín běžně přidává do pokrmů obsahujících čili, do kari, salsy a různých omáček. Přímo se používá na ochucení polévek a do dušených pokrmů. Běžně jej nalezneme ve falafelu, humusu a dalších jídlech Středního Východu; je i součástí tradiční mexické kuchyně - enchilada, taco a další pokrmy.
Nalezneme jej v některých holandských sýrech a různých druzích (francouzského) chleba. Dodává vůni dokonce i některým nápojům.
Semínka pravého kmínu mají oválný tvar, jsou lehce hnědá a pronikavě aromaticky voní. Z tohoto důvodu bývají často opékána, čímž se jejich vůně ještě zvýrazňuje.
Pomáhá trávení
Kmín se široce používá v tradiční ajurvédské medicíně v Indii. Zde slouží na léčení dyspepsie (poruch trávení) a průjmu. Jedná se o bylinku se stahujícími účinky, jíž se přiznává i vliv na stimulaci chuti k jídlu. Kmín pomáhá proti nadýmání. Působí proti křečím a pomáhá při menších problémech trávicího traktu.
Semínka jsou bohatým zdrojem minerálů, jako je vápník, hořčík, železo a zinek, podobně jako několika vitamínu z řady B.
Éterický olej kmínu slibuje potenciál účinku proti bakteriálním onemocněním. Je bohatý na terpenoidy a generuje silnou antibakteriální aktivitu - proti jak gram pozitivním tak gram negativním baktériím. Výtažek z kmínu bránil infekci Helicobacter pylori.
Kmín rovněž vykazuje silné účinky proti houbám.
Ochrana před rakovinou
Kmín patří botanicky do stejné rodiny jako anýz, koriandr, kopr, fenykl a petržel. Tato rodina se pyšní některými ojedinělými fytolátkami, jako jsou ftalidy a polyacetylény, které vykazují ochranné účinky proti rakovině a protizánětlivé vlastnosti.
Prokázalo se, že tato bylina účinně snižuje výskyt chemicky vyvolaných rakovin žaludku, tlustého střeva a děložního čípku. V pozadí těchto ochranných účinků stojí významná antioxidační aktivita kmínu a jeho schopnost ovlivňovat metabolismus karcinogenů (toxinů). Je známo, že semínka kmínu vyvolávají aktivitu glutathion-S-transferázy, ochranného enzymu, který pomáhat ničit látky způsobující rakovinu. Kmín obsahuje významné množství fenolických kyselin, jež vykazují protizánětlivý potenciál.
Aktivace faktoru kappaB je dávána do souvislosti s řadou zánětlivých onemocnění, včetně rakoviny, aterosklerózy, cukrovky, alergií, astmatu, artritidy a psoriázy. Cesta, na které dochází k aktivaci tohoto faktoru, může být přerušena fytolátkami nacházejícími se v některých druzích koření, jako je např. kmín, kurkuma nebo česnek.
Účinky proti cukrovce
Kmín zvyšuje citlivost na inzulín. V určitém počtu studií se prokázalo, že kmín snižuje hladinu krevního cukru. Cuminaldehyd, jenž se nachází v semínkách kmínu, vyvolává inhibiční aktivitu a je tak slibným prostředkem proti cukrovce.
Když podávali kmín diabetickým krysám po dobu šesti týdnů, došlo u nich k normalizaci hladiny krevního cukru. Současně došlo k významnému poklesu hladin krevního cholesterolu a triglyceridů. V současné době je kmín dále testován za účelem posouzení toho, zda by jeho vlastnosti (které připomínají účinky orálně podávaných léků proti cukrovce) mohly být užitečné při léčení cukrovky u člověka.
Populární koření
Černý kmín (Nigella sativa) není příbuzným pravého kmínu, nicméně se rovněž používá k dodání vůně chlebům na Středním Východě. Jedná se o koření, které je populární i v Indii a Turecku.
Jeho semínka vynikají pikantní chutí. Před příchodem pepře s jihovýchodní Asie se používala v Evropě jako jedno z důležitých koření. V tradičním arabské a islámské lidové medicíně se používají jako lék na řadu nemocí, včetně hemeroidů, horečky a žaludečních problémů.
Winston J. Craig, profesor výživy na Andrews University, Berrien Springs, Michigan