Shodují se vaše závěry se závěry uznávaných mezinárodních odborníků?
V tomto smyslu mezi nedoporučené potraviny v USA patří maso, vejce, mléko (rozumí se tzv. plnotučné mléko, čili mléko tak, jak pochází od krávy, případně od samice jiného živočišného druhu produkujícího mléko). Mezi tyto nedoporučené složky stravy v právě uvedeném smyslu patří také saturované tuky, polynesaturované tuky atd. V tomto smyslu se moje závěry dokonale shodují se závěry prakticky všech uznávaných odborných skupin v USA a také s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO), Potravinářské a zemědělské organizace při OSN (FAO), s doporučeními ve Velké Británii, v Německu, Francii, Skandinávii, v Kanadě, Austrálii atd. atd.
Ovšem všechny tyto závěry bylo možno matematicko-statistickými metodami vyvodit ze souborů údajů shromážděných ve světě již před dvaceti, třiceti, čtyřiceti lety a v mnoha případech již před druhou světovou válkou. Ta doporučení ve světě přicházejí s obrovským zpožděním poté, co to fakta již dokázala, s obrovským zpožděním poté, co matematicko-statistické metody ukázaly závěry, které jsou se zpožděním desítek let vyslovovány odbornými komisemi „výživářů“, lékařů, biologů, biochemiků, ministerstvem zdravotnictví USA, ministerstvem zemědělství USA, Americkou akademií věd, Americkou srdeční asociací, Národním ústavem pro výzkum rakoviny atd. atd. A časový průběh, jak jsou nová doporučení přijímána, je naprosto jednotný, napřed jsou přijímána v USA, případně v Kanadě, pak se zpožděním dvou, pěti, deseti let jsou přijata v západní Evropě, jsou přijata Světovou zdravotnickou organizací a různými světovými odbornými skupinami. Oficiální odborníci v bývalém Československu byli v roce 1989 za USA opožděni o čtyřicet a více let. Dnes u nás oblast výživy ještě řídí naneštěstí ti samí odborníci, kteří jsou v různých otázkách opožděni o pět až čtyřicet let.
Snažím se jít ještě o krůček dále, než jsou americká doporučení. Hlásám nicméně přesně to, co by bylo vysloveno v amerických doporučeních, kdyby tam nebyly přijímány kompromisy v zájmu výrobců drahých potravin a kdyby z těch komisí byli vyloučeni lidé, kteří v minulosti hlásali doporučení, o nichž se dnes ví, že jsou zcela nesprávná. Snažím se bezzubé formulace typu: „těch a těch potravin jezte málo, těch a těch potravin jezte hodně“ nahradit konkrétními faktickými závěry. Nejmenší nemocnost a úmrtnost je při takové a takové spotřebě těch a těch potravin.
Zcela obdobně tomu je, pokud jde o potraviny, které jsou doporučené. V USA doporučují zvyšovat spotřebu obilovin, uhlohydrátů, brambor a jiné zeleniny a ovoce. Přesně toto říká i tato kniha.
Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu