Sója stále kontroverzní?

Myslím, že částečně je důvodem to, že sója se intenzivně zkoumá. Ročně se ve světě publikuje asi dva tisíce odborných článků týkajících se sóje. Současně se do oběhu dostává množství nedostatečně podložených tvrzení týkajících se údajného negativního vlivu sóji na zdraví člověka. V širším kontextu je zřejmé, že za množstvím z nich stojí pouze jedna či dvě zájmové skupiny.

Soustředíte-li se na studie na lidech, není pochyb o tom, že dospějete k závěru, že sójové potraviny jsou pro člověka absolutně bezpečné – s výjimkou lidí alergických na sójovou bílkovinu.

Je pravda, že sója se dnes nachází i v potravinách, kde by ji člověk nečekal, např. v hamburgerech – a že je do nich přidávaná bez vědomí spotřebitelů?

Je to tak. Sója se přidává do širokého spektra potravin a pokrmů, ne však kvůli nutričním vlastnostem, ale většinou jako jejich funkční složka, např. na udržení vlhkosti anebo kvůli antioxidačním vlastnostem. Můžete ji naleznout dokonce i v chlebu. Celková množství jsou ovšem malá. Průměrná spotřeba sójové bílkoviny se u nás (tj. v USA) pohybuje okolo 1 gramu denně.

Jsou lepší fermentované (např. tempeh, miso) anebo nefermentované (např. sójové mléko, tofu) sójové výrobky?

V současné době se v Japonsku konzumuje o trochu více nefermentovaných než fermentovaných sójových výrobků. V Číně se situace mění podle jednotlivých regionů, podle dostupných údajů se zdá, že je tomu naopak.

Osobně dávám přednost fermentovaným výrobkům. Obecně ovšem platí, že stravitelnost bílkovin je v obou skupinách výrobků velmi vysoká (přes 90 %). Nevnímám žádnou významnou výhodu plynoucí z preferování jedné či druhé skupiny těchto výrobků.

Jak je to s prevencí rakoviny prsu konzumací sójových výrobků? Myslíte si, že sója je důležitá i pro ženy, které již onemocněly tímto onemocněním?

Mám-li shrnout všechna dostupná fakta, zdá se, že sója skutečně redukuje riziko rakoviny prsu, ale pouze v tom případě, že byla konzumována v dětství nebo během dospívání. Dosavadní výsledky potvrzují snížení rizika o 25-50 %, což je velmi významné. Doporučuje se přinejmenším jedna sklenice sójového mléka denně.

Poměrně nedávno jsem s dvěma onkology působícími ve dvou kalifornských univerzitních nemocnicích publikoval studii, ve které jsme zhodnotili dostupné údaje týkající se konzumace sóji u žen s rakovinou prsu. Veškeré závěry jednoznačně potvrzovaly její bezpečnost. Neexistuje žádný reálný důvod, proč by měl onkolog konzumaci sóji ženám zakazovat. Naopak existují náznaky, že konzumace sóji zlepšuje prognózu ženy s rakovinou prsu.

Pojďme teď k nemocem srdce a cév, na které ve světě umírá nejvíce lidí. Dříve se sója kvůli jejímu ochrannému účinku v zájmu jejich prevence doporučovala. Platí to i dnes?

Analýzy dostupných údajů ukázaly, že sójová bílkovina anebo sója jako taková snižují hladinu celkového cholesterolu o 4-5 %, což je dáno zejména snížením škodlivého LDL cholesterolu. To může časem přinést snížení rizika kardiovaskulárního onemocnění o 10 %. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při podávání sójových výrobků jako součásti jídelníčku s nízkým obsahem nasycených tuků a dostatkem ovoce a zeleniny. Taková dieta snížila cholesterol o 20-30 %.

Nahlédneme-li do výsledků epidemiologických studií, zjistíme, že u Asiatů konzumujících dvě porce sójových potravin denně, je riziko vzniku cévní příhody, infarktu anebo mrtvice o 50 % nižší v porovnání s Asiaty, kteří konzumují pouze zanedbatelná množství sóji.

Mnoho se již napsalo o účincích konzumace sóji na zdraví ženy. Je sója důležitá také pro zdraví muže?

Chtěl bych zdůraznit, že sója jednoznačně vykazuje ochranné účinky při karcinomu prostaty – to ukazují jak klinické, tak epidemiologické studie. Zdá se, že z tohoto úhlu pohledu je důležitý příjem sóji jak v dětství, tak v průběhu celého života.

Pokud budeme oba dva konzumovat sóju, jak na tom budeme s rizikem vzniku stařecké demence?

Hledání souvislostí mezi konzumací sóji a demencí odstartovala tzv. Honolulu Heart Study publikovaná v roce 2000. Ani tato studie ani nejnovější epidemiologická studie nedokázaly nalézt žádnou korelaci mezi konzumací sóji a rizikem demence.

Momentálně běží devět klinických studií, ve kterých pacientky, většinou v postproduktivním věku, konzumují sójové potraviny anebo sójové estrogeny ve formě potravinových doplňků. Předběžné výsledky jsou více než povzbudivé – ukazuje se v nich zlepšení celé škály kognitivních funkcí. I když se jedná pouze o předběžné výsledky, rozhodně mohu říct, že obava z konzumace sóji ve vztahu k riziku demence je absolutně neopodstatněná.

A jak je to s neplodností, a to u mužů?

Trochu prostořece bych reagoval poznámkou, že Číňanů je na světě více než miliarda, takže si nemyslím, že by sója způsobovala neplodnost. J Možná to vypadá jako legrace, ale přesně toto tvrzení se objevilo i v časopise Journal of Fertility and Sterility.

Konzumace sóji nemá vliv na hladinu testosteronu ani na hladinu estrogenu. Potvrdilo to devět nezávislých studií. Jsem přesvědčený, že představa o feminizujícím vlivu sóji je zcela neopodstatněná.

Kromě toho byla již v roce 2004 publikovaná zajímavá kazuistika pacienta, který nebyl kvůli nízkému počtu spermií schopný oplodnit svoji partnerku. Po tříměsíčním užívání sójových izoflavonů se jeho spermiogram výrazně zlepšil, až dosáhl standardních hodnot. Partnerka vzápětí otěhotněla a porodila zdravé dítě.

A co štítná žláza? Způsobuje sója strumu? Obsahuje sója nějakou složku, která poškozuje štítnou žlázu?

Rozhodně ne. Před časem proběhlo asi dvacet studií sledujících zdravotní stav pacientů a jejich nutriční příjem jódu, minerálu, který je nezbytný pro dobrou funkci štítné žlázy. V těch populacích, kde se běžně používá jodizovaná sůl, není problém s dostatečným příjmem jódu. Při podávání sóji pacientům ve výše zmíněných studiích nebyl pozorován žádný negativní účinek na štítnou žlázu.

Snižuje sója vstřebatelnost minerálů?

Sója jako všechny celozrnné plodiny obsahuje fytáty. Fytáty obecně brání vstřebávání některých minerálů. Zajímavé ale je, že když si porovnáme absorpci vápníku ze sójového mléka obohaceného vápníkem se vstřebáváním vápníku z kravského mléka, zjistíme, že hodnoty jsou úplně stejné.

Ze sójových výrobků se velmi dobře vstřebává i železo – či zinek, byť sója není jeho velmi dobrým zdrojem. Ve sledování žen ve středním věku (těsně před menopauzou) se neprokázalo, že by přídavek dvou až tří porcí sójových výrobků denně k jejich standardní stravě měl nějaký negativní vliv na koncentrace železa a zinku v krvi.

Možná poslední obava veřejnosti se týká údajného negativního působení sóji na imunitní systém.

Doposud byly realizovány doslova stovky klinických studií se záměrem poukázat na nějaký negativní účinek sóji na imunitní systém. V těchto studiích se žádný negativní účinek neprokázal. Neexistují důkazy, které by tuto obavu podporovaly.

Ze sójových bobů se vědcům podařilo extrahovat fytoestrogeny, tzv. izoflavony. Je bezpečné dlouhodobé užívání těchto potravinových doplňků?

Většina klinických studií z praktických důvodů zkoumala účinky sójové bílkoviny anebo sójových izolátů (nikoliv tedy tradičních sójových potravin jako takových), přičemž se výzkumníci soustřeďovali právě na účinky v nich obsažených izoflavonů. Pokud někdo denně konzumuje sóju a výrobky z ní, nemusí řešit otázku potravinových doplňků. Taková praxe je vždy lepší – ale není v řadě zemí pravidlem.

Na základě dostupných informací je například nezpochybnitelné, že žena, která se v průběhu menopauzy chce vyhnout návalům horka, může tak učinit prostřednictvím konzumace sóji. Stačí denně zkonzumovat dvě porce sójových potravin, aby se dostavil požadovaný účinek. Pokud ovšem toto zanedbá (anebo to není možné), pak se dá – ve druhé řadě – doporučit i užití doplňků s obsahem sójových izoflavonů.

Rozhovor s předním světovým odborníkem na sóju Markem Messinou připravil Ken Hamilton, hostitel pořadu Staying Healthy. Redakčně kráceno.