Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Tofu je dobře stravitelná bílkovina, která pomáhá proti osteoporóze

Vypadá jako tvaroh, a není to tvaroh. Není z mléka, ale ze sóji. Snad vás neodradí doslovný překlad: Tofu = zkažené boby. To = boby, fu = zkáza nebo pokažení. Nevím, jak chudák sójový tvaroh k tomuto nelichotivému označení přišel, rozhodně si je nezaslouží! No, vlastně i klasický sýr prý vznikl tak, že někdo nechal zkazit tvaroh a pak mu bylo líto ho vyhodit a tak ho ochutnal…
Rubrika: Sója, tofu
|
Typ článku: Encyklopedie

Je vynikající mít doma balíček tofu. Nejen že se hodí na obklady, když máme v těle nějaký zánět. Z tohoto univerzálního polotovaru můžete rychle vykouzlit, na co máte právě chuť. Máte chuť na sladké? Vezmete tofu a postrouháte si jím ovocné knedlíky, podobně jako tvarohem. Nebo tofu umixujete s nějakým ovocem a máte krém.

Tofu krém s mletými ořechy, oslazený ječným sladem, to je věc hodná královských tabulí – když se třeba ozdobně nastříká na poháry či košíčky.

Tofu však můžete použít i jako náhradu masa. Kostku přírodního tofu nakrájíte na kousky a naložíte je do libovolné marinády z koření a dále je upravujete jako maso; má to však výhodu – k úpravě stačí krátký čas. Tofu je vynikající třeba s pórkem podobně jako «čína». Nebo v kari omáčce. (Cibulku zpěníme, přisypeme kari koření, podlijeme, přidáme smetanu nebo kokosové «mléko», vložíme tofu, povaříme.)

Výborné je také tofu zapečené: nastrouháme je na hrubém struhadle, smícháme s nakrájenou polentou (kukuřičná kaše, která se dá koupit jako polotovar), s kousky cibule nebo pórku, zalijeme rostlinnou šlehačkou a okořeníme podle chuti. Dáme zapéci a máme pokrm, který připomíná kuřecí maso. Přitom je lehký a nezatěžuje organismus.

Takový velikonoční sekanec si asi neumíte představit bez uzeného masa. A vidíte, jde to i bez něj: Postupujete jak jste zvyklí, jen místo masa použijete dvě kostky «uzeného» tofu – část rozkrájíte na kostky, část rozmělníte rukama, protože nakrájené maso taky není zrovna pravidelné. Přidáte aspoň tři lžičky česnekové pasty, několik lžic sójové omáčky a několik lžic tebi. Už když ten sekanec pečete, voní to tak, že si okolí říká: Ti mají správně naložené uzené. (To ale dělá ten česnek!)

Tofu obsahuje dobře stravitelné bílkoviny, jen velmi málo tuku a žádný cholesterol. Je tedy vynikající pro všechny, kdo mají problém s nadváhou či s vysokým tlakem. Uvítají je také ženy, kterým by hrozila osteoporóza – tofu totiž obsahuje hodně vápníku, hořčíku a železa. Má také vitaminy B.

Tofu můžete použít do vegetariánského špízu na grilování. Tofu se prodává přírodní, česnekové, marinované, plněné zeleninou, uzené (nebojte se, je to děláno speciální, neškodnou technologií). Z tofu se také připravují všelijaké salámky.

«Uzené» tofu skvěle uspokojí chuť po uzeninách. Třeba: Vezmeme balíček tohoto tofu, rozdrobíme jej do mixéru, přidáme trochu sójové omáčky, trochu oleje a jeden až dva stroužky česneku. Kdyby se mixování nedařilo, trochu zředíme vodou. Dochutíme. Výsledná dobrota připomíná pomazánku z uzených šprotů.

Tenhle recept můžeme inovovat, když přidáme ještě strouhané ořechy. Kostičky «uzeného» tofu nakrájené do polévky připomínají klobásku. Strouhané «uzené» tofu na těstovinách navodí chuť «šunkofleků».

Proč vás odrazuji od uzeného masa? Nic proti tomu, dát si jednou za čas třeba pár koleček z doma připravených uzenek s česnekem. Víme, co do nich dáváme a nenakládáme maso do chemikálií. Běžné uzeniny však nemají dobré vlastnosti. Tomáš Husák například o nich píše:

„Uzeniny představují vrchol dokonalosti v tom, jak poškozovat lidské zdraví. Maso obsahuje saturované tuky a cholesterol, čili to, co je vůbec největší hrozbou našemu zdraví, to co zaviňuje většinu úmrtí na nemoci srdce a cév. Uzeniny dále obsahují velké množství soli. Čili jsou ideální pro to, aby pomohly zvýšit krevní tlak, a následně mohou zapříčinit mozkovou mrtvici nebo infarkt myokardu. Při uzení kromě toho vznikají rakovinotvorné látky.“

Zmínila jsem se o kuřecím mase. Jednu dobu jsem ho nemohla vůbec jíst. Zhlédla jsem film o velkochovu drůbeže. «Hlavně rychle», to je heslo dne naší společnosti a platí i v drůbežárně. Hlavně rychle zbohatnout! A tak se na malém prostoru tísní statisíce kuřátek. Hlavně rychle vyrobit brojlery. Že je to živé… jako my…? To nevadí, hlavně rychle, rychle, los! los! Jako by mi to něco připomínalo. Ubohá kuřata si skáčou po hlavách, tedy dokud jsou mladší. Ne že by pak dostala rozum. Rozum nemají někteří velkochovatelé. Jak tak kuřata cpou vším možným, aby rychle přibývala, těla kynou a nožky je neunesou. Mnohá kuřátka se pak nedovlečou k pásu s potravou. Hynou tedy hladem a žízní.

„A živí budou závidět mrtvým,“ píše se v Bibli o apokalypse. Nevím, jestli kuřata závidí, ale když jsem viděla, jak se brojleři, kteří tohle přežili, vyskladňují a zpracovávají, ptala jsem se, kdo je větší chudák. A pak už jsem od toho filmu odešla.

Co s tím? Kde není poptávka, musí klesnout i nabídka. Dejte si kuřata chovaná pouze v přirozených podmínkách a aspoň občas tofu. (Mimochodem, mnozí léčitelé před kuřecím masem z velkochovů varují – prý obsahuje antibiotika a hormony.)

Držím palce kamarádce Veronice, která se těší, že až bude v důchodu, odejde na venkov a bude chovat slepice tak, „aby byly šťastné“. Někteří lidé se jí smějí – ale já se směju na ni.

Počet přečtení: 3577
Datum: 19. 7. 2016