Špalda se považuje za zdravější druh pšenice

Už jsem se zmiňovala, že na egyptském pojednání zvaném Ebersův nebo Eberský papyrus z roku 1550 se doporučuje léčba cukrovky pomocí obilninové diety s vysokým podílem vlákniny.

A Hippokrates už v 5. století před Kristem doporučoval «jíst celozrnný chléb pro jeho příznivý vliv na činnost střev».

Obilí není jenom pšenice. A také není pšenice jako pšenice. Je známo dvacet druhů pšenice – například jednozrnka, dvouzrnka, pšenice habešská nebo perská. Nejrozšířenějším druhem mírného pásu je pšenice obecná. Druhým nejrozšířenějším druhem je pšenice tvrdá, z níž se dělají hlavně špagety. V dnešní době se ale díky Bohu už zase hojně používá i pšenice špalda. Dříve se jí říkalo také samopše. Proč přichází starobylá obilovina do módy? Alergici a lidé trpící celiakií špaldu snášejí lépe než přešlechtěnou pšenici obecnou. Špalda má hodně vlákniny, takže podporuje střevní peristaltiku. Obsahuje kvalitní tuk s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin. Je v ní také dost důležitých prvků: selen, hořčík, vápník, draslík, fosfor, zinek, mangan, měď. Je ceněna i pro vysoký obsah vitaminů skupiny B a taky betakaroten.

Posiluje obranyschopnost organismu, je dobrá pro nervy.

Na trhu se objevuje řada výrobků ze špaldy, zejména chleba. Ten je moc dobrý, protože špalda má takovou oříškovou příchuť.

Taky existují špaldové pukance (něco jako burisony) – zdravá pochoutka «k televizi» místo mastných chipsů, nebo jako přísada do polévek nebo k přípravě snídaní.

V současné době používám celozrnnou špaldovou mouku na zahušťování, do nočků, do koláčů i do chleba. Úspěchy mívám i s tímto rychlým koláčem: kelímek jogurtu smíchám s půlkou kelímku oleje a jedním vajíčkem, přidám polovinu kelímku přírodního třtinového cukru a dva kelímky celozrnné špaldové mouky (malou část lze nahradit moukou sójovou – těsto pak vydrží déle vláčné). Do toho druhého kelímku přimíchám bezfosfátový prášek do pečiva a trochu vanilkového cukru. Vytvořím těsto hustší než na lívance a vyklopím na vymazaný a vysypaný plech. Pokladu vrstvou jakéhokoli ovoce. Nemám-li žádné, tedy aspoň rozinkami. Pokud ovoce není dost sladké, posypu drobenkou z domácího másla, přírodního cukru a celozrnné špaldové mouky. Ve vyhřáté troubě peču aspoň půl hodiny. Špalda tomuto koláči dodá na chuti i na nutriční hodnotě.

Opražená špalda se používá jako kvalitní náhražka kávy. Donedávna bylo třeba špaldovou «kávu» vařit a pak cedit, což v dnešní uspěchané době nebylo vždycky pohodlné. Dnes už existuje i «káva» instantní. Dáme-li si do ní lžičku sušeného sójového «mléka», získáme lahodný a přitom zdravý nápoj. Nebo vezmeme sójový nápoj v krabičce, třepeme tou krabičkou, až vyrobíme sójovou pěnu, tu nalijeme na tu kávičku, přidáme špetku skořice a pak máme docela pěkné kapučíno.

Víte, že «kafe nekafe», jak u nás říkáme obilninovým kávám, mi chutná už víc než klasická káva? Ta pravá, zvlášť když je čerstvě pražená, mi příjemně voní. Ráda ji tedy čichám, třeba když zastavíme někde na benzínce, kde mají kvalitní přístroj na přípravu kávy. Protože mi však nedělá dobře, nenechám se zas tak často zlákat. Kafe nekafe, když se dobře udělá, je chutné a přitom neokyseluje organismus jako pravá káva.