V čem jsou problematické živočišné tuky – sádlo, máslo, smetana, šlehačka?

Můžeme se však přesto setkat s „vědecky“ zdůvodněnými názory, že živočišné tuky vlastně nevadí. Tragické je, že takové texty lze najít i v učebnicích pro lékařské fakulty, kde se živočišné tuky uvádějí jako nezbytné zdroje vitaminů A, D, E, K.

Těžko by se našel větší nesmysl. Nejlepším zdrojem vitaminu A je beta-karoten, z něhož se vitamin A v našem těle již vytváří. Čili plně nám postačí zelenina (např. mrkev), obecně žluté, oranžové a červené druhy zeleniny a ovoce. Vitamin D vůbec nemusíme přijímat v potravě. Tvoří se sám v naší kůži po ozáření sluncem. A tvoří se v podstatě v optimálním množství, čili je sníženo nebezpečí škodlivého nadbytku. Hlavním zdrojem vitaminu E jsou rostliny. V rostlinných tucích, např. v obilném oleji, je vitaminu E zcela neporovnatelně více než v tucích živočišných.

Živočišné tuky zvyšují nebezpečí nemoci srdce a cév a rakoviny, ale také třeba žlučníkových kamenů a kolik. Pro naše zdraví by bylo ideální, kdybychom jich jedli co nejméně. Klidně bychom je ze stravy mohli zcela vypustit. Teoreticky bychom ovšem ze stravy mohli vypustit jakékoliv běžné tuky, tedy i rostlinné oleje.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu