Rozumný člověk

Kdo se krotí [ovládá ČSP] v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. – Př 17,27

Dnes se často hovoří o asertivitě, což znamená „sebejisté jednání“ nebo „zdravé sebeprosazování“. Definice říká, že asertivní jednání je sebeprosazující, sebevědomý, přímý a otevřený přístup při prosazování svých práv nebo vyjadřování svých názorů, ale neuchylující se k agresi ani k trpné odevzdanosti. Žel, skutečnost je jiná, byť by se zakrývala potřebou asertivního jednání. Mnozí lidé, a to i někteří postavení do předních pozic ve společnosti, jsou spíše arogantní, odsuzující jakýkoli jiný názor, prosazující se za každou cenu, nevyhýbající se ani polopravdám a zkreslování pravdy. A v důsledku rozmachu této „kultury“ se takové jednání stává normou. Ale jaký je výsledek? Jaké jsou vztahy? Na druhé straně, lidé shovívaví, lidé, kteří jsou přemýšliví, a tím nejsou rychlí k mluvení, ovládající se, trpěliví a klidní jsou považováni za nerozhodné, neprůbojné, naivní, neasertivní, a tedy nehodící se do předních pozic ve společnosti. A opět se zamysleme: Jaký je výsledek?

Někdy jsou do této skupiny „nemoderních“ lidí přiřazováni i věřící lidé, kteří se snaží brát Boží rady vážně. Ale Bůh takové lidi následující jeho rady vidí jinak. Trpělivost a shovívavost, stejně jako klidné ovládání sebe, to je znak rozumných lidí, „bohatýrů“, silných jedinců, kteří jsou silnější než kdovíjací dobyvatelé.

Děkujeme, Pane, za Tvoje rady, které zaručují dobré a prosperující vztahy a dělají z lidí opravdové osobnosti přinášející mír do svých rodin i do celé společnosti.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.