Rozdíl

Otevíráme poslední knihu Starého zákona, knihu proroka Malachiáše. Opět se v ní ukazuje Boží nezměrná trpělivost.

Zamiloval jsem si vás, říká Hospodin svému lidu. A jako odpověď se mu dostávají slova: No to je fajn, ale kde je důkaz toho, že sis nás zamiloval? Není to poněkud podivná odpověď lidí vůči Bohu? A přesto je Bůh ochoten s nimi diskutovat a pokládá otázku: A kde je vaše úcta a bázeň přede mnou? Vždyť jsem s vámi uzavřel smlouvu o životě a pokoji. Vy jste však z této cesty sešli, a ještě jste další strhli s sebou. Už mne svými slovy i činy unavujete. A lidé, místo toho, aby uvažovali o Božích slovech, oponují tím, že se ptají: čím zlehčujeme Tvé jméno, čím Tě unavujeme? A Bůh opět přidává další díl své trpělivosti: Navraťte se ke mně, přestaňte mne okrádat a já se k vám navrátím. A lidé znovu nechápavě, nebo jakoby nechápavě, namítají: Jak Tě okrádáme? A Hospodin znovu vysvětluje. Pokolikáté už? Následují ona známá Boží slova: už konečně přestaňte debatovat a klást nesmyslné otázky a zkuste mne, zdali vám nepožehnám tak, že na další požehnání už nezbude místo.

Často hovoříme o Boží lásce, jeho milosrdenství, spravedlnosti, jeho oběti a je pravdivé a správné, že si tyto Boží vlastnosti připomínáme. Ale již méně se hovoří o Boží trpělivosti. A ta je přitom neskutečná. Otázkou je, zdali si ji uvědomujeme. Trpělivost je jedním z projevů lásky. Projevujeme ji i my ve vztazích s druhými?

Boží trpělivost, to je dar, který nám Bůh každý den dává. Díky, Pane, za něj.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.