Olivy a olivový olej

Konzumace oliv by měla být snížena na minimum, jsou totiž naloženy ve slaném nálevu – tucet velkých oliv by tak mohl představovat téměř polovinu doporučeného denního množství sodíku. Olivový olej sice sodík neobsahuje, byl však zbaven většiny svých živin. Na extra panenský olivový olej můžete nahlížet jako na ovocnou šťávu: obsahuje sice nějaké nutrienty, kalorie, které s nimi získáváte, jsou však relativně prázdné ve srovnání s kaloriemi u celých plodů (olivy jsou mimochodem také plody).

Čerstvě vylisovaná šťáva už má méně živin než celé olivy, producenti ji však zbavují také přebytečné vody a s ní unikají i další živiny, které jsou v ní rozpuš­těné. V konečném výsledku máte v extra panenském oleji k dispozici jen malý zlomek výživy obsažené v celých olivách. Rafinovaný olivový olej (nepanen­ský) je na tom dokonce ještě hůře. Zařadil bych ho, společně s dalšími rost­linnými oleji, do kategorie takzvaných červených (tedy zakázaných) potravin, protože při vysoké kalorické zátěži nabízejí jen minimum živin. Jedna polévková lžíce oleje může mít více než sto kalorií, aniž by vás přitom nějak nasytila živinami.

V rámci tuků se dívám na olej jako na cukr používaný k doslazování u stolu. Je to podobné, jako když výrobci vezmou nějakou zdravou potravinu, napří­klad řepu, a zbaví ji všech výživových složek, aby z ní získali cukr. Stejně tak vezmou celozrnnou kukuřici a pomocí metody spálené země z ní vyrobí olej. Podobně jako u cukru, také kalorie z kukuřičného oleje jsou zcela prázdné.

Nemohu nepřipomenout omezení funkce arterií, k němuž dochází během několika hodin poté, co zkonzumujete nějakou potravinu patřící k výstražné červené na semaforu, jako jsou například výrobky z kategorie rychlého občerstvení nebo třeba sýrový dort. Stejný škodlivý účinek bude mít konzumace olivového či jiného oleje. To však neplatí pro zelené (tedy doporučené) zdroje tuku, jako jsou celé oře­chy či semena. Dokonce i extra panenský olivový olej dokáže omezit schopnost vašich arterií řádně se roztahovat a zase smršťovat. Takže podobně jako v případě jiných oranžově označených potravin by jeho konzumace měla být omezena.

Vaření bez oleje je překvapivě snadné. Chcete-li zabránit potravinám, aby se přichytávaly na dně pánve, stačí zalít je vývarem nebo jen obyčej­nou vodou. Při pečení úspěšně používám i takové zelené ingredience, jako jsou šťouchané banány nebo rozmačkané avokádo, případně namočené sušené švestky či dokonce nakládané dýně. Krásně jimi nahradím olej a zajistím, aby jídlo obsahovalo adekvát­ní množství tekutiny.

Omezení potravin označených na semaforu oranžovou je dáno tím, jak čas­to a v jakém množství je jíte. Pokud máte v úmyslu vydat se mimo zelenou zónu, má rada je prostá: zařiďte to tak, aby se to vyplatilo. Nebuďte zbyteč­ně benevolentní vůči nekvalitním potravinám. Nechci vypadat jako naprostý stravovací snob. Pokud máte v úmyslu jíst něco jiného než to, co je maximálně zdra­vé, pak vám říkám, buďte k sobě shovívaví a vychutnejte si to.

Když už si chci dát pár oliv, v žádném případě nekupuji ony voskové konzervované. Mám-li v tomto jednou za čas udělat malou odbočku od ideálního jídelníčku, udělám to pořádně. Dopřeji si to nejlepší a nejchutnější, co se v dané oblasti nabízí.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi