Brambor

Ve Španělsku se jim opovržlivě říkalo „jedlé kameny“. Francouzi je odmítali ze strachu, že přenášejí mor, Němci s nimi krmili dobytek a Angličané je úplně zakázali, protože se o nich nepsalo v Bibli. Teprve po více než 200 letech dostal podceňovaný brambor příležitost ukázat, jak skvěle dovede zahánět hlad. Došlo k tomu v předrevoluční Francii, kde jej následně přijali jako hodnotnou potravinu. Poté si začal postupně získávat oblibu jak u Evropanů, tak i u obyvatel jiných kontinentů.

V současnosti jsou brambory s více než 1 300 odrůdami nejpěstovanější zeleninou na světě (vypěstuje se jí přibližně 270 milionů tun ročně). Například v Německu zkonzumuje každý obyvatel průměrně 70 kg brambor ročně. Brambory, které jsou chutné a zdravé, tvoří základ stravy lidí dnešního světa.

Brambory jsou plnohodnotnou potravinou, která poskytuje kvalitní sacharidy a proteiny. Chybějí jim jen tuky, provitamin A, vitamin E, vápník a vitamin B12. Všechny ostatní živiny jsou v nich zastoupeny v dostatečném množství

Škrob z brambor je lehce stravitelný a nezpůsobuje plynatost. Brambory jsou dostatečným zdrojem proteinů, které mají vysokou biologickou hodnotu, protože poskytují ideální poměr všech aminokyselin potřebných k tělesnému růstu. Jsou bohaté na lysin, aminokyselinu, které např. obilí obsahuje jen malé množství. Z toho důvodu je vhodné brambory kombinovat s obilím, zejména kukuřicí.

Brambory jsou dobrým zdrojem vitaminu C, i když se ho značná část ztrácí při vaření. Jeho úbytek je nejmenší, když se brambory vaří v páře; naopak fritováním se ho ztratí velké množství. Brambory prakticky neobsahují provitamin A ani vitamin E, ale jsou bohaté na komplex vitaminů B, především B1 a B6.

Mají vysoký obsah draslíku a malý obsah sodíku, což je prospěšné pro ty, kdo trpí hypertenzí a kardiovaskulárními chorobami. Jsou chudé na vápník, ale obsahují železo, fosfor, hořčík, zinek, měď, mangan a další stopové prvky.

Dva středně velké brambory (300 g) pokryjí téměř jednu pětinu denní potřeby vlákniny.

Říká se, že brambory jsou nejlepším přítelem žaludku, protože jejich konzumace navozuje příjemný pocit sytosti. Brambory dokážou částečně neutralizovat kyseliny. Tento účinek se neprojevuje jen v žaludku, ale i v krvi a moči. Díky měkké struktuře brambory nezatěžují žaludek a dopřávají mu relativní klid.

Při výzkumech, které byly prováděny v laboratořích Hoffman-La Roche v Basileji (Švýcarsko) a na univerzitě v Göttingenu (Německo), se zjistilo, že brambory obsahují malé množství různých benzodiazepinů, látek, jež se kvůli sedativnímu účinku přidávají do nejrůznějších léků. Nejznámější z nich je diazepam, účinná látka obsažená i v dobře známém Valiu.

Díky obsahu těchto přírodních sedativ brambory zklidňují žaludek a pomáhají při zvýšené kyselosti žaludku, gastritidě, žaludečních vředech, ptóze žaludku, žaludeční neuróze a při všech trávicích problémech a žaludečních obtížích obecně. Je ale třeba dávat pozor, aby se tento léčivý účinek neznehodnotil nesprávnou přípravou (fritováním nebo používáním koření) či kombinací s potravou, která má na žaludek negativní vliv (smažená jídla, maso atd.).

Brambory jsou ideální při arterioskleróze, srdeční slabosti, angině pectoris či infarktu myokardu a hypertenzi, protože obsahují malé množství tuků a sodíku, a naopak jsou bohaté na draslík, který se podílí na snižování krevního tlaku.

Brambory mají alkalizující účinek, díky kterému se z krve a moči odstraňují toxické kyseliny a současně se ulehčuje práce ledvin. Strava bohatá na brambory, takzvaná bramborová dieta, prospívá při metabolické acidóze, zvýšené hladině kyseliny močové, dnové artritidě a ledvinových kamenech.

Brambory obsahují komplexní sacharidy (škrob), které se během trávení ve střevech přeměňují na glukózu tři až čtyři hodiny. Proto nezpůsobují náhlé zvýšení hladiny krevní glukózy (k němuž dochází při metabolismu monosacharidů) a jsou vhodné pro diabetiky.

Není pravda, že by brambory způsobovaly obezitu. Právě naopak, podílejí se na jejím odstraňování. Vyvolávají pocit nasycení, čímž zabraňují přejídání. Jsou bohaté na vitaminy skupiny B, které pomáhají metabolizovat sacharidy, a na minerály, jež brání zadržování tekutin ve tkáních.

Vaření v páře je ideální způsob přípravy, protože se při něm zachovává většina živin. Pokud byly brambory chemicky ošetřeny, měly by se oloupat. Slupka totiž může obsahovat toxické látky, kterými by se brambory mohly během vaření kontaminovat. Jestliže chcete brambory připravit (upéct) ve slupce, použijte k tomu ty, které nebyly ošetřeny chemickými postřiky.

Vařené se jí buď samostatné, nebo s jinou zeleninou. K pečeným bramborám se může přidat cibule, paprika, zelenina, kukuřice.

Fritovaní či smažení je nejméně vhodná metoda. Smažené brambory jsou chutné, ale nejsou zdravé. Během smažení se z brambor odpaří voda a nasáknou olejem, což má za následek, že 15 až 20 % jejich hmotnosti tvoří tuky. Také se zvýší obsah kalorií, a to ze 79 kcal/100 g na 500 až 600 kcal, a protože se obvykle solí, vzroste i jejich obsah sodíku. Tím se z dietetického hlediska stávají nevyhovujícími. Pokud se i přesto rozhodnete brambory smažit, používejte k tomu olivový olej, který je velmi odolný vůči vysokým teplotám.

Syrová šťáva se používá ke snížení kyselosti žaludeční šťávy. Dr. Schneider doporučuje v případě překyseleného žaludku před každým jídlem užívat několik lžic syrové bramborové šťávy, protože obsahuje velké množství zásaditých látek. Před odšťavněním je samozřejmě nutné brambory pečlivě oloupat a očistit.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.