Mohli jít ve dne i v noci

Izraelský národ vyšel z egyptského otroctví a směřoval do zaslíbené země. A Bůh byl s nimi. Ukazoval jim cestu, osvětloval ji, a tak mohli jít ve dne i v noci. A právě u této zmínky bych se rád zastavil.

Boží lid v současné době také míří do zaslíbené země. Je na cestě ve dne i v noci. Může se stát, že zažije mnohé z toho, co zažíval i starý Izrael. Obavy, strach, nepřátelství, nepochopení… Ale je vedl Hospodin a oni šli za ním. A proto byli v bezpečí, ať už byl den, nebo noc v přeneseném slova smyslu, tma způsobená tím, co je ohrožovalo. A to jak zvenčí, tak uvnitř jich samotných.

A toto ubezpečení platí i pro nás na naší cestě do Božího království. Jdeme „ve dne“, kdy je všechno jasné, srozumitelné, nadějné, kdy se věci daří, a my cítíme Boží přízeň, která je nám jasně projevována. Ale jsou chvíle, kdy jdeme naším životem i „v noci“. Ale ať už je ona „noc“ způsobena čímkoli, máme jistotu, že Bůh jde stále před námi, a to „ve dne i v noci“. Jestliže prožíváme „noc strachu a obav“, On nám svítí svým zaslíbením a nadějí. Jdeme-li „nocí nepochopení“, On nás vždy chápe. Když se setmělo kolem nás z důvodu nepřátelství, On nám zůstává stále přítelem. Pokud naše svědomí prožívá temnotu, potom On nám je vždy ochoten odpustit. A tak můžeme jít naším životem ne pouze ve dne, ale i v noci. Díky, Pane, za to.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.