Nevěstku Rachabu nechal Jozue naživu

Jmenovala se Rachab, nebo také Raab. Být ženou, to už samo o sobě byl v dané době určitý hendikep. Nepatřila k izraelskému národu, a ještě k tomu byla ženou ne dokonalých mravů. Ukryla však, a tím zachránila, izraelské zvědy před jistou smrtí. Uvědomila si totiž, že Bůh dal zemi, kde žila, izraelskému národu. Proto vyznala: „Hospodin, váš Bůh, je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi“ (Joz 2,11). Poté, co Bůh Izraelcům vydal do rukou město Jericho, kde Rachab žila, zůstala ona i celá její rodina naživu. A to na rozdíl od jiných obyvatel, kteří uchráněni smrti nebyli. Co je úžasnou a dobrou zprávou pro všechny, kteří tento příběh čtou?

Již jsme ukázali na to, že to byla hříšná žena, pohanka, a přesto jí byl zachráněn život. Důvodem nebyla shovívavost vyzvědačů, ale skutečnost, že přijala Boha Stvořitele jako svého Pána a vzala ho vážně. Uznala, že dal zemi Izraelcům. Vnímala projevy toho, že Hospodin je se svým lidem, a uznala jej jako Pána nejenom Izraelců, ale jako Boha na nebi i dole na zemi.

Můžeme mít jakoukoli minulost, můžeme mít jakýkoli hendikep, ale pokud vezmeme Boha Stvořitele vážně, přijmeme jeho rady a začneme mu důvěřovat, nemusíme se bát o svůj stávající život ani o život věčný. Není důležité, jak jsme žili dosud. Důležité je, kam směřujeme. A pokud k Bohu, potom prožijeme záchranu jako Rachab.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.