Měl s nimi soucit

Hospodin vysvobozoval z rukou nepřátel. Je to známý fakt, o kterém čteme ve Starém zákoně mnohokrát. Ano, Bůh je Vysvoboditel, Vykupitel, je milosrdný, je láska, obdarovává nás svojí milostí. Jsme si toho vědomi, vážíme si toho, jsme za to Bohu vděčni. Ale vedle toho bych chtěl zdůraznit zmíněnou pohnutku, která Hospodina k tomu všemu vede. „… měl totiž s nimi soucit…“

Posuňme se do polohy ryze lidské. Pokud někoho vysvobodím, potom vedle ušlechtilých pohnutek mohou být motivem pro toto jednání i zištné důvody, stejně jako dokazování mých schopností a síly. K milosrdnému činu mne může vést i negativní pohnutka, například že se mi to jednou vrátí. K darování milosti mohou vést také známosti, kontakty či mé momentální osobní rozpoložení. Ale soucit? Slovo soucit označuje takový stav člověka, při kterém soucítí s druhými, kdy pociťuje spoluúčast s útrapami nebo bolestmi jiného člověka. K tomuto postoji lze stěží přiřadit nějakou zápornou motivaci. To je čistě pozitivní postoj.

Hospodin má s námi soucit. Jeho milost, láska, vysvobození, milosrdenství mají pouze a jenom pozitivní podtext. Ovšem slovo soucit nedává možnost ani těm, kdo za vším vidí něco nekalého, posunout je do negativní roviny. Soucit je pouze pozitivní. A o tom nás chce Boží slovo přesvědčit.

Děkujeme, Pane, za Tvůj soucit s námi, který přivedl Tvého Syna až na kříž. Děkujeme, že si nemůžeme toto slovo vyložit jinak než jako ten nejhlubší vztah, který k nám máš.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.