Vstaň, co je s tebou…

Izraelský národ v čele s Jozuem postupně obsazují jim zaslíbenou zemi. Dobyli město Jericho a připravovali se podmanit si městečko Aj. Žel neradili se s Bohem, ale dali na vlastní úsudek, že dobýt toto město nebude žádný problém. Ukázalo se však, že bez Boží pomoci to nedokážou. Boj prohráli. A Jozue, místo toho, aby zpytoval svědomí, obrací se s výčitkou na Boha. Čekali bychom, že Bůh odpoví něco ve smyslu výtky. Ano, poukázal na to, že Izrael zhřešil, že nedodrželi smlouvu, kterou s Bohem udělali, ale to nebylo všechno. I když vina byla na straně lidí, Bůh Jozua povzbuzuje: „Vstaň, Jozue, co je s tebou? Vzhůru, posvěť lid.“

Kolikrát jsme my jako lidé udělali chybu… Mohlo k ní dojít zcela nevědomě, ale i vědomě. Mohla se stát z přemíry jistoty, stejně jako tomu bylo u Jozua. Možná jsme dokonce naši chybu připisovali Bohu. Jaká by měla být odpověď Boha na naši prohru? Dokážeme si ji jistě představit. Ale není třeba nad sebou lámat hůl. Boží odpověď taková není. Bůh nám naopak říká: Vstaň, co je s tebou, vzhůru… Dej věci do pořádku předně s Bohem, uvědom si, že jsi udělal chybu, znovu Bohu začni důvěřovat, ber ho vážně. A tvůj život může pokračovat dál s Boží přítomností, s jeho požehnáním a v pokoji. Jozue to právě tak udělal, a když znovu vytáhli proti městu Aj, dobyli je. Protože Hospodin je vydal Izraelcům do rukou (8,7).

Jestliže jsme v životě v nějaké situaci prohráli, byť naší vinou, není to důvod k rezignaci. Vezměme Boha vážně, a On nám dá nová vítězství.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.