Tvůj Bůh vysvobodí

To jsou slova Darjaveše médského, místodržitele v království Babylónském, které patřilo k MédoPerské říši. Byla určena Danielovi poté, co ho vhodili do jámy se lvy, když se i přes zákaz modlil k Bohu Stvořiteli. Známý příběh. A přesto stojí za to se u Darjavešových slov zastavit.

Úvodní verše knihy Daniel popisují vítězství babylónské říše nad Jeruzalémem, tedy porážku Božího lidu. Byl to však Bůh, který vydal judského krále do rukou Nebúkadnesara (1,2). To ale neznamenalo, že svůj lid opustil. Vidíme to na Danielovi a jeho přátelích.

Vysvobodil je od poskvrňování se u královského stolu (1,9). Již během deseti dnů byl tento Boží zásah jasně vidět (1,15). Král musel také uznat, že jejich moudrost předčí všechny jeho poradce (1,20). Když měli být zahubeni spolu s ostatními rádci krále, Bůh je vysvobodil od jisté smrti. Mládenci odmítli uctívat kohokoli kromě Boha nebes, a proto jim hrozila smrt v ohnivé peci. Bůh je nejenom vysvobodil, ale dokonce s nimi byl v jejich zkoušce. Ve čtvrté kapitole čteme, že Bůh vysvobodil samotného krále Nebúkadnesara od špatné cesty v duchovní oblasti. Babylónská říše ukončila svoje dějiny a Bůh tak (po určité době) vysvobodil svůj lid z babylónského zajetí. A pak čteme o jámě se lvy a samotný místodržitel přeje Danielovi, aby Bůh opět zasáhl a vysvobodil jej i z této situace. Darjaveš vyjádřil to, co bylo pravdivé a osvědčené.

Prvních šest kapitol Danielovy knihy ukazuje, že věrnost znamená odevzdání se Bohu, ať už zasáhne podle našich představ, nebo ne. Na druhé straně záchrana Daniela a jeho kolegů z mnoha situací je povzbuzením pro ty, kdo jsou vystaveni pronásledování pro svoji víru.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.