Posuďte sami

V Bibli se často hovoří o rozumu. Bible dokonce vybízí k tomu, aby člověk používal rozum i v souvislosti s tím, co mu přináší. A přesto si někteří myslí, že Boží věci a lidský rozum nejdou dohromady. Jako by se to vzájemně vylučovalo.

Apoštol Pavel píše do Korintu, velkého kosmopolitního města, střediska obchodu, kde se střetávaly kultury, filozofie i náboženství, kde bylo také mnoho neřesti a pohanských modloslužeb. O to bylo složitější vysvětlovat pravdy o Ježíši Kristu, protože kdo se měl v tom názorovém chaosu vyznat. Pavel v souvislosti s přinášením evangelia podotýká, že adresáty svého dopisu považuje za rozumné lidi, kteří jsou schopni posoudit i svým lidským rozumem pravdivost, přednost, logičnost i funkčnost toho, co jim přináší. Jste dospělí, rozumní lidé, a proto posuďte sami, píše Pavel.

A to je úžasná věc. Boží poselství je pochopitelné, logické a natolik průzračné, že je můžeme posoudit i rozumem. I rozum nám dává odpověď a důvod pro přijetí tohoto evangelia. Můžeme posoudit, co nám tato dobrá, radostná zpráva přináší, proč je užitečná, na jaké otázky nám odpovídá, v čem má obrovské přednosti před ostatními náboženskými i filozofickými směry. Nejde o „tajemno“, které je třeba přijímat bez jakýchkoli otázek a přemýšlení. Není to něco, co by se míjelo s rozumem a zapojovalo by pouze emoce. Nevyžaduje to konat rozkazy a nepřemýšlet („voják nemyslí, voják plní rozkazy“).

A tak můžeme pouze děkovat Bohu, že způsob, jakým své poselství přináší, je pochopitelný, logický a že do něj každý může zapojit své myšlení a svobodně se rozhodnout. Díky, Pane, za to.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.