Každý

Apoštol Pavel v listu do Korintu hovoří o darech Ducha. Vysvětluje adresátům svého dopisu, že Duch svatý dává své církvi dary. Jde o rozdílné dary, aby se vzájemně doplňovaly a všechny sloužily ku prospěchu celému společenství církve. Pro lepší pochopení použil Pavel jako příklad tělo člověka, kde jednotlivé části těla slouží a jsou prospěšné celému tělu.

Pavel zde dvakrát podotýká, že každý dostává nějaký dar, podle toho, jak Duch sám chce. Zdůrazňuje tím slovo „každý“. V našich sborech jsou lidé, kteří jsou vidět a slyšet, a potom jsou tam lidé, kteří „tolik nevyčnívají“, nejsou tolik vidět. Ale jestliže má každý nějaký dar, potom i oni. Jen je třeba si uvědomit, o jaký dar jde. Je to dar služby? Dar modlitby? Dar oslovení nevěřících? Jsou ale lidé, kteří jsou přesvědčeni, že žádný dar nemají. Může jim to být i líto, mohou se cítit nevyužiti ve společenství sboru, mohou sami odmítat jakoukoli služebnost a práci ve sboru, protože „oni na to přece nemají“, a tím stále více zapadají do své vlastní „ulity“ a pocitu méněcennosti. Právě takové apoštol Pavel povzbuzuje, že každý dostává nějaký dar, kterým mohou sloužit celku, který je potřebný a užitečný pro všechny. Jen je třeba si ho uvědomit nebo naslouchat jiným, kteří právě ten náš dar objevili.

Díky, Pane, že nikoho nepomíjíš, že skutečně každý může být užitečný pro celek, že každý má své místo ve sborovém společenství.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.