Oslátko

Zvláštní, neobvyklý obraz. Ježíš vjíždějící do Jeruzaléma na oslátku. Slavnostní vjezd krále nebo vojevůdce do města nebyl ojedinělý. Hrdina nebo mocný muž takovým vjezdem ukazoval svoji moc, svoji sílu a své postavení. Byla to otázka prestiže daného člověka, vládce, vojevůdce, který se vrací z vítězné bitvy. A lid potom takového člověka mohutně vítal.

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma a zástupy jej vítají stejně jako krále. Rozdíl byl ale v tom, že Ježíš nepřijíždí na koni nebo válečném voze, ale přijíždí na oslátku. Proč to dělá? Co tím vysílá za poselství? Onen zvláštní a neobvyklý způsob příjezdu Ježíše ukazuje na zvláštnost a neobvyklost Ježíšova království. On nepřijíždí jako vojevůdce, ale jako někdo, kdo přináší pokoj a mír. Jako někdo, kdo odmítá násilí, nesvobodu, nucení a teror. Odmítá násilnou vládu nad lidmi. Ježíš nebyl tím králem, kterého očekával dav, a právě takovým vjezdem jim chtěl ukázat, že není „obyčejný“ král, ale že je Mesiáš. Ukazoval pokoru a nenásilí, stejně jako upozorňoval na pokoj, který přináší i tím, že zbavuje lidi hříchu, pokud o to stojí. Šlo tedy o hluboký, symbolický význam tohoto Ježíšova úkonu.

Nechci Ježíšovo vystupování srovnávat s vystupováním dnešních osobností postavených do čela společnosti. Chci pouze připomenout, že král pokoje je ochoten „vjet“ i do našeho srdce a mysli a tento pokoj nám předat. Proto Ježíš přišel na tuto zem a proto přijde i podruhé, aby jeho pokoj byl na této zemi navždy. Díky, Pane, i za toto poselství.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.