Ztráta? Ježíš to vidí jinak.

Jak zvláštní projev vztahu k Ježíši Kristu! 300 denárů (když jeden denár byla průměrná denní mzda dělníka, viz Mt 20,2) byla obrovská suma peněz. A tak by bylo možné souhlasit s Jidášem, že tato suma mohla posloužit k pokrytí životních nákladů mnoha chudým lidem na dlouhou dobu. Jeho uvažování bylo logické, a ještě k tomu se jevilo, že není pouze dobrý hospodář, ale má i hluboké sociální cítění.

Zajímavé bylo, že Ježíš s ním nesouhlasil. Viděl to jinak. Chrání ženu a vysvětluje: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu“ (v. 7). Jinými slovy: ženo, neboj se, stojím za tebou, vnímám tvoji úžasnou pokoru, oddanost a lásku ke mně.

Stalo se někdy, že jsme udělali něco pro Ježíše, pro jeho dílo, a byli jsme napomenuti, že to nebylo moudré? Mysleli jsme si to někdy my sami o sobě? Ať už to byla oběť času, finančních prostředků, zastání se slabých nebo cokoli jiného? Jeví se nám, že Božímu dílu věnujeme až příliš mnoho času, příliš mnoho prostředků, a výsledek neodpovídá vynaloženým nákladům. Ježíš to ale vidí jinak. Hodnotí naši oddanost, naši ochotu, se kterou se podílíme nějakým vkladem na jeho díle. A to i tehdy, když se nám nedostává pochopení od jiných. Ježíš to totiž vidí jinak.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.