Marie (řecká forma hebrejského jména Mirjam; význam je nejasný)

Existuje mnoho apokryfních příběhů a legend o Marii. V průběhu staletí se pro mnohé křesťany stala nejdůležitější „světicí“. Římskokatolická církev přijala dogma o jejím „neposkvrněném početí“ a vystoupení na nebesa. Někteří ji označují za „spoluvykupitelku“. Bible však o tom nic neříká. Určitě to ale byla velmi pozoruhodná žena, která si zaslouží náš obdiv. Marie přijala své jedinečné poslání stát se pozemskou matkou Božího Syna. Mnohému z toho, co prožívala během Ježíšova dětství, sama nerozuměla. Ale „uchovávala to vše ve svém srdci“ (L 2,51).

Naše zkušenosti víry se radikálně liší od zkušeností Marie, která měla naprosto jedinečné poslání. Ale podobně jako Marie, i my zjišťujeme, že mnohým věcem nerozumíme. Při čtení Bible se setkáváme s mnoha věcmi, které jsou pro nás obtížně pochopitelné a přijatelné. Jdeme životem a máme řadu otázek týkajících se naší víry. Marie si to, čemu nerozuměla, „uchovávala“ ve svém srdci. Věřila, že časem dostane další odpovědi a lépe pochopí, jak jednotlivé věci spolu souvisejí. Stejnou strategii bychom měli zvolit i my, když zápasíme s těžkými otázkami. Měli bychom je „uchovávat“ v srdci a trpělivě čekat, až přijdou okolnosti, které nám objasní to, co jsme předtím nechápali.

Všemohoucí Bože, mám spoustu otázek. Vím, že Ty znáš všechny odpovědi. Nauč mě trpělivě čekat, až se mnohé věci, které se mi nyní zdají záhadné, objasní.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.