Horlivý, nespolehlivý, a přece pro Ježíše důvěryhodný

Ženy přišly k hrobu, aby pomazaly Ježíše, ale On tam nebyl. Nebyl tam proto, že byl vzkříšen. To jim potvrdil anděl, který zůstal na místě Ježíšova pohřbení. Ale tento anděl ženám také řekl, aby zvěstovaly tuto úžasnou zprávu učedníkům. Zároveň dodává: zvláště to řekněte Petrovi. Proč mají tuto zvěst říct zvláště Petrovi? Protože byl první v hierarchii učedníků? Měl ho snad Ježíš nejraději? Jsem přesvědčen, že to nebyl ani jeden z důvodů, které jsem uvedl.

Vzpomínáte na Petrovo vyjádření, že mu Ježíš nebude umývat nohy? Nebo na slova, kdy v souvislosti s Ježíšovou avizovanou smrtí horuje, že se to Ježíši stát nemůže? A co jeho prohlášení, že kdyby Ježíše všichni opustili, tak on určitě ne? Při zatýkání Ježíše v horlivosti uťal služebníku ucho a po jeho zatčení se dokonce zaklínal, že Ježíše nezná. Řekli bychom: horlivý, ale nespolehlivý. A přesto anděl vzkazuje, že ženy mají oslovit s poselstvím o Ježíšově vzkříšení zvláště Petra, se kterým se chce Ježíš setkat v Galileji. Horlivý, nespolehlivý, a přesto mu Ježíš dává znovu důvěru.

Jsme horliví a nadšení pro Boží věc? Nestalo se nám, že naše spolehlivost někdy dostala i trhliny? Máme dojem, že jsme zklamali ve víře, ve slibu daném Bohu, že jsme dokonce Ježíše zapřeli, a tím si již nezasloužíme jeho důvěru? Potom vzpomeňme na andělova slova v prázdném hrobě: Ježíš se chce s vámi setkat, a řekněte to hlavně Petrovi. Přes všechno to, co se nám nepodařilo, Ježíš se chce s námi stále setkávat. Díky, Pane, za to.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.