Rebeka (v bezpečí skupiny, nebo okouzlující)

Abraham vyslal svého nejspolehlivějšího služebníka do oblasti, odkud pocházel. Měl tam najít manželku pro syna svého pána. Rebeka byla ochotna jít s Abrahamovým služebníkem a jeho doprovodem do zcela nového prostředí. Hned po příjezdu se stala Izákovou manželkou. Izákovi bylo čtyřicet let, když se oženil s Rebekou. Jak bylo zřejmě zvykem, „uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry. Vzal si ji a stala se jeho ženou. A zamiloval si ji“ (Gn 24,67). Přestože šlo o „dohodnuté“ manželství, bylo velmi šťastné. To, že Izák a Rebeka si byli blízcí, vyplývá také z pozdější události. Když pobývali nějaký čas v pelištejské zemi, pelištejský král skrz okno svého paláce sledoval, jak se Izák „laská se svou ženou Rebekou“ (Gn 26,8).

Rebeka zůstala dlouhá léta bezdětná. Izák prosil Boha, aby jeho žena počala. Rebeka otěhotněla a porodila dvojčata. Bůh jí prozradil: „V tvém životě jsou dva národy“ (25,23). Můžeme konstatovat, že Izák a Rebeka tvořili ideální pár – milovali se a byli jednotní ve víře v Boha. A přece se Rebeka po jisté době rozhodla podvést svého manžela, když pomohla svému oblíbenému synovi Jákobovi ukrást požehnání, které bylo určeno jeho staršímu bratrovi. Jak je to možné? Rebeka věděla, co znamená někoho milovat. Ve své lásce k Jákobovi se však dopustila tragické chyby.

Milující Otče, pomoz nám, abychom byli ve vzájemné lásce upřímní. Chraň nás před chybou, jakou udělala Rebeka.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.