Buďte dobré mysli

Píše se podzim roku 59 n. l. Jsme u nakládky lodi, která plula z Cesareje do dnešního Turecka. Přepravují na ní zboží i cestující, kteří odjet chtějí, ale také ty, kteří nechtějí, ale musí. Vězně. Nejdříve pluli kolem pobřeží, pokračovali mezi pevninou dnešního Turecka a Kyprem a v pořádku dorazili do města Mira, velkého překladiště a lodního přístavu (dnešní jižní pobřeží Turecka).

Odsud vyrazili (s jinou lodí plující do Itálie) dál na západ. Propluli kolem ostrova Rhodos a všechno vypadalo slibně až do chvíle, kdy začal foukat silný vítr, který je hnal jižním směrem. A tak se dostali až k ostrovu Kréta. Ten je chránil před severním větrem. Díky tomu asi po sto kilometrech dopluli do přístavu nazvaného Dobré přístavy.

Byl počátek října a Římané považovali plavbu v tuto dobu za sebevražednou. Přesto kapitán lodi rozhodl, že poplují dalších šedesát kilometrů dál na západ, aby tam v přístavu Foinika přečkali zimu. A tak vypluli. Zpočátku byli chráněni ostrovem Kréta, ale potom přichází silný vítr. Nemohli ovládat svoji loď, a tak byli pouze unášeni. Propluli jižně kolem ostrova Klauda (asi 36 km jižně od Kréty) a následně se situace ještě zhoršila. Lodní deník uvádí: „Již jsme ztráceli všechnu naději, že se zachráníme.“ Ale Pavel, vězeň, řekl: „Teď vás vyzývám, abyste neztráceli naději, neboť nikdo z vás nepřijde o život, jenom loď vezme za své… buďte dobré mysli.“

Neplujeme na lodi do Itálie, ale plujeme na lodi života. Už jsme se dostali někdy do situace, kdy jsme ztráceli veškerou naději? Potom i pro nás platí tato Pavlova slova. Díky, Pane, za to, že „před námi jsou lepší věci než ty, které zůstaly za námi“ (C. S. Lewis).

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.